Závěr kapitoly Bůh a věda

Je ještě široké spektrum zajímavých témat, kterými bychom se mohli zabývat. Bylo by určitě zajímavé prozkoumat třeba otázku "jak to bylo s dinosaury?" a poukázat na zajímavé nálezy naznačující, že nežili před milióny let, nýbrž společně s lidmi před nedávnem. Pravděpodobně jednoho popisuje i Bible. Mnoho starověké literatury popisuje tvory jim nápadně podobné, máme zde spousty nálezů kreseb či rytin, kde jsou dinosauři zachyceni spolu s lidmi (např. kameny z Ica, vyobrazení v chrámu Angkor, hrobka biskupa Bella apod.). V neposlední řadě zde máme také vědecké nálezy měkkých dinosauřích tkání, které by v tomto stavu jen stěží mohly vydržet miliony let. Tyto nálezy jsou však tak radikální a neslučitelné s evoluční teorií, že jsou automaticky odmítány, jejich zastánci zesměšňováni a samotné nálezy prohlašovány za podvody (pro objektivitu - ne, že by se o podvody v této oblasti nikdo nikdy nesnažil, používat ale tento přístup všude jenom proto, že nezapadají do nějaké teorie, není správné).

Jindy by bylo velmi zajímavé podívat se na otázku stáří naší planety a vesmíru - jak to je s biblickým popisem 6 000 let? Toto je však velmi široké téma a není v mých silách se mu nyní věnovat, neboť je zde nutné (více než jinde) uvést více záležitostí do bližších souvislostí. Je totiž pravdou, že na něj mají různé názory i mnozí křesťané a v křesťanských kruzích bývá často okrajovou záležitostí. Přesto si dovolím ve stručnosti uvést několik zajímavých poznatků - podle některých kreacionistických vědců neexistuje žádná vědecká metoda, která by spolehlivě podpořila evoluční stáří vesmíru a Země [77]. Všechny jsou založeny na různých předpokladech o minulosti, které nelze ověřit. Celé toto stáří v řádech miliard a milionů let bylo v historii nafouknuto uměle, aby vyhovovalo dlouhým věkům potřebným pro vývoj života, nikoliv na spolehlivých vědeckých důkazech [78]. V neposlední řadě někteří kreacionisté poukazují na fakt, že existují desítky různých datovacích metod, které ukazují stáří Země a vesmíru pouze pár tisíc let (tedy v souladu s Biblí) [77]. Ty jsou však samozřejmě z pochopitelných důvodů odmítány a přijímány jsou pouze ty, které přinášejí stáří vysoké (i takové samozřejmě jsou). Zkrátka a dobře, datovací metody, které používají evolucionisté, jsou nezřídka spekulativní a nespolehlivé. Existuje např. mnoho měření dnes žijících tvorů či vytvořených hornin (známe jejich přesné stáří - např. díky sopečné činnosti), kterým tato měření chybně přiřadila miliony či statisíce let. Nezřídka také dostanete v měřicí laboratoři formulář, kde musíte vyplnit, jaké stáří daného předmětu očekáváte. Abych to však uzavřel - existuje nemálo datovacích metod, které podporují evoluční pohled na dějiny Země, stejně tak jako existuje mnoho datovacích metod, které podporují pravý opak. Každý si vyberte, co vám vyhovuje... Tuto problematiku hezky shrnul již dříve citovaný vědec z geofyzikálního ústavu Slovenské akademie věd, dr. Petr Vajda:

"Problém s vědeckým poznáním dávné minulosti a původu je ten, že empiricky můžeme zkoumat pouze výsledky dávno minulých procesů, a ne procesy samotné. To je nesmírně limitující. Paleovědné poznání potřebuje řešit obrácenou úlohu, která je nejednoznačná (mnohoznačná). Nástroji jsou modelování, extrapolace zpět v čase, rekonstrukce a dedukce. S modelováním je problém nepoznání počátečních podmínek, a nejednoznačnost úlohy. S extrapolací je problém tvorby předpokladů, které nejsou zaručené. Tak či onak se jedná o spekulativní rekonstrukci, ve které sehrává obrovskou úlohu světonázor vědce, přijímaný vírou. Z těchto důvodů pro mě moderní paleovědné poznání nepředstavuje hodnověrný zdroj poznání pravdivé historie planety a vesmíru, a diplom není zdroj poznání původu života a původu vesmíru." [76]

Skutečný závěr

Bystrému oku nemohla při čtení těchto otázek uniknout skutečnost, že se různých témat dotýkáme skutečně jen okrajově a není možné rozbít najednou všechny předsudky, které do nás školský proces systematicky desítky let vtlouká. Přesto věřím, že se mi podařilo alespoň částečně poukázat na nesmyslnost některých častých předsudků proti křesťanské víře. Znovu si dovolím tvrdit, že pravá věda je s vírou v Boha v souladu a pouze pomáhá odhalovat boží dokonalost a Jeho úžasné dílo. Ta druhá "věda", která je skutečně s křesťanstvím v rozporu, je ale spíše pouhou vírou a velmi spekulativní hypotézou. Její zastánci však dokázali obelhat sebe i širokou veřejnost tvrzením, že zde není co dokazovat. Již se tedy nesoustřeďují na to, zda je evoluce pravdou, oni to prostě předpokládají. Často zesměšňují věřící, neuvědomují si ale, že jejich vlastní teorie vyžaduje spousty slepé víry a kdejaký "pánbíčkář" by jim v tom mohl tiše závidět. Povzbuzuji vás tedy ke kritickému myšlení a dalšímu hledání i v oblasti vědeckého bádání. Materiálů v českém jazyce sice není tolik, jako v jazycích jiných, ale dostatek na to, aby si člověk mohl udělat vlastní názor. Připravte se ovšem na to, že někdy i jen náznakem nesouhlasu s evoluční teorií se můžete stát terčem posměchu a nelibosti. Je pravdou, že zastánci stvoření nemají odpovědi na všechny otázky a stojí před nejedním těžkým úkolem, jak "sladit" aktuální poznání s biblickým popisem. Proto musí přijímat mnohé věci vírou. Pokud by se však někdo domníval, že je na tom ateista jinak, velmi se plete.

Richard Dawkins, snad nejznámější fanatický obránce ateismu, řekl:

"Víra je velký zbabělý útěk, velká výmluva, jak se vyhnout potřebě přemýšlet a vyhodnotit důkazy."

Myslím, že má pravdu. Jen si nevšiml, že střílí do svých vlastních řad...