53. otázka - Bible popisuje zázraky a jiné události, které dnešní věda popírá, jak jí můžete tak slepě věřit?

Zázraky, další obrovské téma s velkým "T". Nebavíme se zde o zázracích typu "to je zázrak, dnes jsem stihl přijít včas..." nebo "zázrak - udělal jsem zkoušku z matiky". Hovoříme zde o zásazích vyšší moci do přirozeného řádu věcí (nadpřirozené uzdravení, vzkříšení z mrtvých, chození Ježíše po vodní hladině apod.). Nebudeme zde však řešit ani obhajovat konkrétní případy zázraků ani zázračné zkušenosti věřících. Chci se na tomto místě zamyslet spíše nad naším filozofickým přístupem k zázrakům.

Podle skeptiků byly zázraky záležitostí primitivní víry našich pra-pra předků, kteří si neuměli vysvětlit jim neznámé věci (bouřka, nezvyklé projevy nemocí nebo třeba vzácné přírodní jevy). Přišla bouřka a létaly blesky? To se zlobí bohové, případně zlí duchové, mysleli si. S příchodem moderní vědy však víme, že se mají věci jinak, a proto víra v zázraky ztrácí smysl a opodstatnění, myslí si mnozí. Např. radikální ateista Richard Dawkins se vyjádřil k věřícím v biblické zázraky takto: "Zrození z Panny, zmrtvýchvstání, vzkříšení Lazara, dokonce i starozákonní zázraky, to vše je bezostyšně využíváno k propagaci náboženství, a to se značným úspěchem, jsou-li posluchači prostoduší lidé či děti." [3, s. 53]

Je důležité si uvědomit, že mnoho tzv. "zázraků" zázraky ve skutečnosti opravdu nebyly. Možná většina domnělých zázraků je spíše výsledkem neznalosti souvislostí, některých přírodních zákonů, sebeklamem, pouhou vzácnou shodou náhod či vědomým podvodem. To je fakt. Jsem však přesvědčen, že ne všechny události lze tímto způsobem vysvětlit a následně odmítnout. James R. Moore dodává: "Současní vědci připouštějí, že nikdo nepozná přírodní zákony tak dobře, aby řekl, že nějaká událost je nevyhnutelně jejich porušením. Souhlasí, že specifický nestatistický vzorek času a prostoru nestačí na to, aby se stal podkladem, na kterém je založená všeobecná neměnitelnost týkající se celého vesmíru. Dnes to, co všeobecně nazýváme přírodními zákony, je pouze náš induktivní a statistický popis přírodních jevů." [7, s. 517]

Filozofický filtr

Při diskuzi na toto téma je nutné si ujasnit, že ačkoliv můžeme být svědky objektivního zázraku, pro mnohé tento zázrak existovat nebude. Téměř vše lze totiž vysvětlit jinak, než jak se doopravdy stalo. To, zda se podle vás udál nějaký zázrak či nikoliv, záleží především na tom, jak k zázrakům přistupujete vy sami. Nevěříte-li zázrakům, budete se snažit nevyhnutelně vysvětlovat vše okolo sebe optikou svého přesvědčení. I kdybyste prožili setkání se skutečným andělem, budete to považovat raději za halucinace, únavu či nějakou mozkovou poruchu. Pokud budete zázračně uzdraveni, svedete to třeba na chybnou diagnózu lékařů (byť vícenásobně potvrzenou) nebo na dosud neobjevené biologické mechanismy našeho těla. A i kdyby se před vámi na obloze objevil nápis "HALÓ, EXISTUJI, VĚŘ VE MĚ, TVŮJ BŮH", tak byste to možná interpretovali jako novou tajnou zbraň církve, opět halucinace nebo třeba návštěvu mimozemšťanů. Jakkoliv by bylo toto tvrzení nepravděpodobné, bude pro vás přijatelnější než přijetí závěru, že se stal skutečný zázrak. Ty se totiž podle vašeho přesvědčení nedějí. Před jakýmkoliv studiem zázraků je tedy nutné si ujasnit toto výchozí filozofické východisko.

Žel, mnozí skeptici takto automaticky ke studiu zázraků přistupují. Mají předem jasno - zázraky neexistují. Jistě, kritický přístup je v dnešní době podvodů a manipulací nutný, s tím nelze než souhlasit. Většina kritiků přesto podle mého názoru velmi "přestřeluje" (tj. vylévá vaničku i s dítětem). Nezkoumají kriticky zprávy o zázracích, oni je (byť podvědomě) předem vylučují a poté vytvářejí teorie a myšlenkové konstrukce, které jejich přesvědčení podporují. A stejně tak přistupují k zázrakům biblickým. Např. některé biblické texty zcela zřetelně prezentují nadpřirozený zásah božskou mocí, kritici však automaticky vysvětlují tyto jevy úplně jinak - snaží se jim násilně přiřadit jiné vysvětlení. Příklad, který mluví za vše - datování některých novozákonních knih. Jakmile si průměrný historik vezme např. evangelium, ve kterém Ježíš předpovídá Petrovu smrt, datují zápis tohoto výroku automaticky až do doby poté, kdy byl Petr skutečně umučen. Proč? No jednoduše - Ježíš to přece nemohl vědět. S podobným přístupem přichází k bibli téměř všichni kritici, včetně mnoha liberálních teologů. Neříká však vůbec nic o tom, zda jsou zázraky možné, či nikoliv. Zjišťujeme jenom to, že někteří lidé v ně věří a jiní nikoliv. Vše okolo nás, včetně skutečných zázraků, bojuje o přijetí v našich myslích na poli vlastní interpretace. Jinými slovy - nevěřím v zázraky? Pak absolutně vše zpochybním a vysvětlím jinak, i kdyby dané vysvětlení bylo absurdnější než zázrak samotný (různá krkolomná vysvětlení ve smyslu neuvěřitelných shod okolností apod.). A naopak - pokud věřím, že existují, ocitám se v nebezpečí, že budu zázraky vidět na každém rohu a budu pokládat za zázraky i věci, které zázraky nejsou (tomuto říkáme "bůh mezer", kdy se zázrak vkládá do "bílých míst" našeho poznání).

Zázraky? A proč vlastně ne?

Pojďme se podívat na tuto otázku z pohledu existence Boha. Já se totiž tak trochu provokativně ptám - co je na zázracích divného? Proč by nemohly existovat? Tvrzení, že žádné zázraky neexistují, totiž podle mého názoru předpokládá následující závěry:

• Neexistuje Bůh.

• Příroda stvořila sama sebe a je konečným jsoucnem, nic jiného neexistuje. Jedná se o jakýsi uzavřený systém, do kterého nikdo a nic nemůže zasáhnout.

Pokud však existuje osobní Bůh, je existence zázraků nanejvýš pravděpodobná a v podstatě i nutná (pokud by se ovšem sám Bůh nerozhodl do svého stvoření už nezasahovat). Uvědomme si, že existuje-li Bůh, který stvořil miliardy miliard hvězd, planetárních systémů, miliony živočichů atd., pak pro Něj není naprosto žádný problém zařídit oplodnění jedné ženy (panenské početí Ježíše), zásah do nemocného těla (uzdravení) nebo utišení bouře, jejíž principy fungování On sám sestrojil. Vždyť taková představa je paradoxně úsměvná. Ano, jestliže neexistuje žádná inteligence, která přesahuje fyzickou realitu (Bůh), pak žádné zázraky možné nejsou. Pokud ale taková inteligence existuje a do naší reality zasahovat chce a může, pak jsou tzv. "zázraky" nutností. Zedník přece také může zasáhnout do již hotového domu, něco zbourat, změnit či rekonstruovat.

Křesťanství a potažmo i mnoho jiných náboženství a filozofií s předpokladem uzavřeného systému našeho světa nesouhlasí. Naopak, věří, že stvořený svět je pouhou součástí vyšší dimenze bytí, do které za určitých podmínek může zasahovat i vnější síla.

Neporušují zázraky přírodní zákony?

Chápu, že mají se zázraky problém ateisté. Už mi ale hlava nebere, když zázraky (i v bibli popsané) popírají ti, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané. Jeden misionář tento přístup trefně nazval "vrcholem ztracenosti v myšlení". Kritici zázraky často odmítají z toho důvodu, že jsou porušením přírodních zákonů. Já si to však nemyslím. Zázraky ve svém důsledku neporušují přírodní zákony, které věda poznává, pouze do nich vstupují. Vezměme si kupříkladu gravitaci. Tento zákon způsobuje to, že když pustíte z výšky jablko, bude padat směrem dolů. Fyzikální zákon platí a působí = jablko padá. Co se však stane, když jej zachytíte ještě před dopadem na zem? Bude snad někdo tvrdit, že jste porušili fyzikální zákon? Ovšem že ne! Nestalo se nic jiného než to, že zvenku do působení neměnného zákona vstoupila inteligence. Stejně tak to je se zázraky. Bůh je autorem přírodních zákonů, které udržuje tak, aby fungovaly automaticky samy od sebe. Může ale do těchto existujících zákonů vstupovat podle své svrchované vůle. To neznamená, že tím tyto zákony porušuje, ale pouze do nich vstupuje. Zázraky jsou tedy zásahem do otevřeného systému fyzického světa jinou inteligencí, která naši realitu přesahuje a existuje mimo ni.

Závěrečné shrnutí

Jestliže budeme předpokládat, že náš svět není uzavřeným systémem, do kterého nemůže zasahovat nic z vnějšku, a zároveň připustíme existenci osobního Boha, pak na zázracích není vůbec nic zvláštního. Pokud se nějaký stane, nejedná se o porušení přírodních zákonů, nýbrž o vstup do sféry jejich působení jinou silou, která existuje mimo rámec tohoto fyzického světa.

Bibliografie