41. otázka - Proč je tolik výkladů Bible?

Jedna ze základních námitek proti Bibli směřuje na její "ohebnost" a možnost přizpůsobení vlastnímu výkladu. Toto je skutečně velmi vážná námitka a je pravdou, že na ni neznám jednoznačnou odpověď. Nezřídka se jí zabývám (trápím) i já. Kdyby totiž jednoznačná byla, nebylo by mnoho opravdových následovníků Pána Ježíše (rozuměj pravých křesťanů) roztroušených v tolika různorodých křesťanských církvích (denominacích). Na druhou stranu však tato námitka zcela oprávněná není. Pokud totiž uplatníme určité zásady výkladu Bible, stane se řada tzv. "výkladů" pouhým znásilněním textu, vytržením z kontextu či nerespektováním kultury, historie, konkrétního děje apod.

Domnívám se totiž, že problém různých výkladů nespočívá ani tak v knize samotné jako v přístupu k ní.

Např. římskokatolická a pravoslavná církev Bibli nepovažuje za jedinou autoritu ve věcech víry. Mají celou řadu svých vlastních učení, nařízení a poznání, které lze shrnout pod pojem "církevní tradice". Někteří protestantští liberálové pak nevnímají Bibli jako doslovné (rozuměj univerzálně závazné) Boží zjevení, proto si jakýkoliv text vyloží, jak se jim hodí. V neposlední řadě jsou tu protestanti, či jejich větev evangelikálních církví, které kladou velmi vážný důraz pouze na Bibli (jako jedinou hlavní autoritu ve věcech víry). A to snad ani nemusíme zmiňovat různé sekty, které údajně našly něco nového a zásadního, co celá staletí v Bibli nikdo neviděl.

Vidíte? Např. protestanti se s katolíky na některých sporných bodech víry pramenící z tradice prostě nedomluví, protože je v Bibli ani nenajdete, nebo Biblickým textům dokonce odporují. Zde se tedy mnohdy neřeší ani tak otázka výkladu jako skutečnost, zda je Bible autorita sama o sobě, nebo zda je k ní potřeba přidat i jiné zdroje. Jindy se zase liberál nedohodne s katolíky ani evangelikály proto, že zcela jasně a nepochybně Biblí popsaný zázrak překroutí - a to jednoduše z toho důvodu, že se podle něj "zázraky přece nedějí", proto hledá vysvětlení jiné. Samotnou kapitolou jsou pak ateističtí badatelé, kteří jsou v přístupu k Bibli velmi podobni "křesťanským" liberálům. Možná jste již viděli nějaký "vědecký" dokument, kdy se vědci snažili vysvětlovat např. Ježíšovy zázraky. Přinášejí zástupy vysvětlení a výkladů. Co naplat, že všechna tato vysvětlení říkají všechno možné, jenom ne to, co chce říct samotný text. Pokud např. evangelia popisují, že Ježíš vzkřísil Lazara z mrtvých, pak jej prostě vzkřísil. Toto je správný výklad. To, že poté přijde mnoho skeptiků a liberálů, kteří vznesou hypotézy o zhypnotizovaném davu, různých spiknutích, nebo např. o tom, že Lazar vůbec mrtev nebyl, to jsou sice alternativní výklady, ale jsou naprosto mimo základní sdělení textu. Tento text hovoří jasně - Lazar zemřel, Ježíš jej vzkřísil. Pokud přijmeme Bibli jako boží zjevení a autoritu, vůbec žádný problém s výkladem v mnoha případech mít nebudeme. Z výše uvedených důvodů se celá tato námitka proti Bibli výrazně oslabí, neboť velký zástup alternativních výkladů pramení z nevíry v to, co Bible vlastně říká.

Ale co když Bibli jako boží zjevení a jedinou základní normu ve věcech víry uznáme? Existují různé výklady i v rámci tohoto přístupu k Bibli?

Ano, existují a vedou často k rozdělení, které je patrné z existence různých (někdy velmi rozdílných) křesťanských církví. Důvody, proč tyto rozdílné výklady existují, budou rozebrány v otázce "Proč je tolik církví?". Zde pouze tolik, že křesťané nejsou svatí ve smyslu dokonalosti a stále bojují s pýchou a někdy i neporozuměním. Jindy se lpí na nedůležitých naukách nebo se upřednostňují určité praktické důrazy, které však samy o sobě nejsou příliš důležité. Nechci tím vyvolat dojem, že bibli nelze pochopit! Jak již bylo řečeno dříve, je jako bazén. Na jedné straně mělký, že v něm ustojí i dítě, na straně druhé hluboký, že v něm kdejaký vzdělanec plave. Základní sdělení a pravda jsou zjevné, nesporné a shodnou se na nich všechny skutečné křesťanské církve.

V neposlední řadě zde hraje roli přístup k následující otázce - vykládat Bibli doslovně, či obrazně? Když křesťané slyší otázku: "Vy věříte Bibli doslovně?", často tato otázka vyzní spíše jako: "Už jsi přestal bít svoji ženu?" Ano, Bible obsahuje mnoho různých žánrů, mezi kterými jsou metafory, poezie či symbolický jazyk. Ty jsou však ve většině případů relativně snadno rozpoznatelné nebo je na jiném místě Bible sama vysvětlí. Nemluvě o tom, že i symbolický jazyk tlumočí doslovnou pravdu. Proto věřím, že bychom měli Bibli vykládat doslovně. Bůh se nám rozhodl něco předat a předal nám to tak, jak chtěl. Je samozřejmostí, že se při této doslovnosti musí respektovat několik dalších výkladových zásad, jako např. kulturní a historický kontext doby, kontext daného sdělení či celkového poselství Bible nebo gramatická skladba vět. Přesto však text čtěme primárně tak, jak nám jej autor předal.

Proto pokud budeme číst Ježíšovy výroky o tom, že "já jsem dveře" nebo "já jsem světlo", nevytvářejme novou teologii a nezačínejme se klanět dveřím či žárovkám, prostě nechejme promluvit podobenství a chápejme, že skrze Ježíše můžeme vejít tak, jako se vchází dveřmi, a že je Ježíš světlem našich životů, které svítí do naší temnoty strachů, pochybností a otazníků. A když nám pak jinde řekne, abychom si raději vyrvali oko, jež nás svádí, než abychom podlehli pokušení, ukazuje tento důraz na nutnost skoncovat s naším hříšným chováním. Zdroj hříchu není v oku či našich končetinách, nýbrž v našem "srdci".

Závěrečné shrnutí

Problematika různých výkladů Bible je způsobena ve velké míře jejím nepřijetím jako autoritativního božího slova. Jakmile by křesťané Bibli brali vážně, možná by pak většina různých nauk a výkladů okamžitě zmizela. Bůh však dává svobodnou vůli i v přístupu k Jeho zjevení. Pokud Bibli bereme vážně, její základní sdělení je docela zřejmé. V ostatních případech potřebujeme pomoc božího Ducha, modlitbu a pilné studium toho, co nám Bible chce říct.