72. otázka - Koho si Bůh používá?
Mnoho lidí se domnívá, že služba Bohu je vyhrazena pro elity, kněží či těm, kteří se rozhodnou vstoupit do kláštera. Jindy samotní křesťané zastávají názor, že nemůžeme Bohu efektivně sloužit bez řádného akademického (případně biblického) vzdělání.
Všechny tyto názory a domněnky jsou falešné. Vzdělání může být obohacující a důležitý benefit, nikdy však podmínka pro bohulibou a efektivní službu v božím království. I mezi křesťany velmi často nalézáme jedince, kteří sami sebe podceňují a tím Boha limitují. Říkají "nejsem dobrý řečník", "nemám teologické vzdělání" apod. Jinými slovy přiznávají - "nemám na to". Jenže to je paradoxně to nejlepší, co si mohou uvědomit. Pokud můžeme dělat boží práci z vlastních sil, pak se nejedná o boží práci. Pán Ježíš povolává do svých služeb ty, kteří si uvědomují, že vůbec nemohou fungovat odděleně od Jeho milosti a zmocnění. Tento postoj naprosté závislosti na Něm je základní podmínkou pro to, aby si nás Bůh mohl ve větší míře používat. Bůh si proto použije raději obyčejného prosťáčka s otevřeným a upřímným srdcem a učiní s ním daleko více než s pyšným teologem s deseti akademickými tituly.
Lidé se zpravidla poměřují měřítky, která Bůh nepřijímá. I sám velký prorok Samuel smýšlel takto přízemně, když uviděl Saulova syna Elíaba (Saul - židovský král):
"Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce." 1 Samuelova 16:7
Závěrečné shrnutí
Bůh není omezen naším vzděláním, sociálním statusem ani naší výřečností. Základním kritériem pro Něj je ochotné a upřímné srdce, které miluje druhé a touží Bohu sloužit. Bible popisuje mnoho prostých a nevzdělaných lidí, které si Bůh mocně používal.