85. otázka - Proč odsuzujete homosexuály?

Dostáváme se k jedné z nejcitlivějších otázek této knihy. Homosexualita neboli sexuální orientace na stejné pohlaví je velmi žhavým tématem v celé západní společnosti a zdrojem mnoha konfliktů a emocí. Ještě nedávno bylo téměř nemyslitelné vychvalovat a ideologizovat toto chování, dnes je tomu na mnohých místech naopak - dovolíte si s tímto postojem nesouhlasit a hned jste nezřídka kdy označeni za nenávistného fanatika, homofoba, zaostalce a netolerantního. Velmi často se stává cílem útoku a obvinění z netolerance právě křesťanství. Můžeme slyšet otázky typu, co vede církev k odsuzování homosexuálních menšin? Nebo: Bůh přece miluje všechny, vždyť se mají rádi, proč jim bránit? Apod.

Uvedení na pravou míru

Je smutnou skutečností, že se mnozí lidé (včetně některých křesťanů) chovají k homosexuálům nenávistně a opovrhují jimi. Osobně s tímto přístupem nesouhlasím. Tito lidé zasluhují náš soucit, lásku a přijetí jako právoplatné lidské bytosti. Nikdo by neměl homosexuály odsuzovat (stejně jako nikoho jiného). Tímto chci jasně deklarovat lidskou důstojnost homosexuálů a znovu zdůraznit skutečnost, že i oni jsou Bohem milováni. Sám se necítím být nad homosexuály nijak nadřazen. Bůh touží po osobním vztahu i s nimi.

Přesto všechno si dovolím homosexuální jednání jednoznačně odmítnout (nikoliv homosexuály!) jako jednání převracející přirozený řád, Bohu odporné a velmi destruktivní pro samotné homosexuály i celou společnost. Je totiž velký rozdíl mezi přístupem k člověku jako takovému a k jeho jednání. Bůh odsuzuje krádeže, ale zloděje miluje. Odsuzuje podvody, ale podvodníky miluje. Odsuzuje heterosexuály, kteří podvádějí své partnery, ale je samotné miluje. Do stejné kategorie můžeme zařadit i homosexuály. Jejich chování je pro Boha ohavné, homosexuály samotné však miluje.

Tolik na úvod k velmi časté kritice křesťanů, kteří údajně homosexuály odsuzují. Neodsuzujeme homosexuály, ale jejich chování. Podle bible není homosexualita sama o sobě hříchem! Hříchem se stává tehdy, když je uvedena do praxe.

Některé námitky

Homosexuálové i dnešní tolerantní společnost vytvářejí při své obhajobě mnoho argumentů, proč bychom měli homosexualitu přijmout a považovat ji za normální. Poslechněte si však slova člověka, který kdysi fanaticky bránil homosexualitu a sám ji provozoval. Michael Glatze, zakladatel časopisu Young Gay America a dřívější významný advokát práv gayů, kterého Bůh z homosexuality vysvobodil, řekl o mechanismu vytváření veřejného mínění toto:

"Problémem je, že politici, aktivisti a média jsou velmi dobří ve vytváření emocionálních argumentů, které uvězní lidi do pocitu viny v případě, že mají nějaké negativní nebo kritické myšlenky proti homosexualitě. Dobrosrdeční lidé cítí vinu, pak se zahanbí, potom nic neřeknou a později začnou s kompromisy. Čím více se něco, co je zlé, může zdát dobrým, tím více lidí jednoduše dovolí zlu existovat...to je to, co se děje s homosexualitou."

Tento člověk, stejně jako zástup nespočtu dalších uzdravených homosexuálů, ukazuje, že argumenty, které dříve obhajoval, jsou založeny na falešné toleranci a v nejednom případě jsou nepravdivé či zavádějící. Těchto argumentů je mnoho a samy o sobě by zasluhovaly kritický rozbor, který by zaplnil celou knihu. Proto se i zde musím omezit pouze na zjednodušující závěry - nikoliv na vyvracení homosexuálních argumentů.

Co na to bible?

Chci se pouze ve stručnosti vyjádřit k tendenci některých křesťanů a skupin, kteří odmítají jasné biblické zjevení pro tuto otázku. Rozbor biblických pasáží, které se homosexualitě věnují, je jimi pojímán velmi liberálně a říkají, že ve skutečnosti nehovoří o sexuální orientaci jako takové (nebo láskyplném vztahu muže-muže či ženy-ženy), ale pouze zakazují určité chování konkrétních skupin a jedinců, které mělo jen ohraničený význam v historii.

Tyto interpretace a zlehčování biblického poselství však nemohou z mnoha důvodů obstát. Bůh zcela jasně deklaruje, že je mu toto jednání odporné, stejně tak jako uvádí, že lidé praktikující homosexualitu nezdědí boží království. A ačkoliv toto téma nerozvádí do detailů, v principu jasně ukazuje, že sexuální soužití osob stejného pohlaví zakazuje. Velmi významným argumentem je také důkaz pozitivního charakteru - tedy Bohem zjevený model MUŽ - ŽENA. Tento biblický důraz je velmi silný a není pochyb o tom, že se jedná o jediný dovolený model soužití lidí.

Lze změnit homosexuální orientaci?

Mnozí se snaží tvrdit, že nikoliv. Realita je ovšem jiná - existuje zástup bývalých homosexuálů, kteří svoji orientaci změnili, úspěšně žijí heterosexuálním životem a mají rodiny s dětmi. Toto samo o sobě velmi zpochybňuje mnohé snahy homosexuálních skupin prosazovat názor, že je homosexualita normální a neměnná. Tento názor není pravdivý a je velmi nebezpečný, neboť mnohým homosexuálně orientovaným lidem upírá možnost vysvobození (pokud o to mají zájem).

Vedle mnoha těchto úspěchů však existuje samozřejmě také mnoho neúspěšných snah a pokusů. Někdy se lidé ke své původní orientaci po čase z různých důvodů vracejí, nebo nepociťují naplnění mimo homosexuální svazek. To je všechno pravda. Přesto tato skutečnost nemůže být ani v nejmenším argumentem proti možnosti úplného uzdravení. Existuje určitě hodně způsobů, jak bychom mohli na tyto neúspěchy reagovat, to však přesahuje mé vědomosti a rozsah této knihy. Chci se proto vrátit k otázce naší padlé hříšné přirozenosti a zdůraznit, že neexistuje ani heterosexuál, který by nebyl vystaven podobným pokušením, byť ve vztahu k opačnému pohlaví.

Dříve se občas snažili homosexuály přeučit násilím a pomocí metod, které hraničí s týráním. Toto je cesta, která může mít pramálo dobrého ovoce. Pokud se bavíme o uzdravení z homosexuální orientace, osobně mám na mysli především uzdravení boží mocí. Nehovořím zde o různých psychologických metodách (i když i ty mohou mít samozřejmě své výsledky), ale o boží moci a milosti.

Homosexuálové a aktivisté utiskují homosexuály

Homosexuální lobby není agresivní pouze k odpůrcům tohoto stylu života. Svojí agresivitou a psychologickými nátlaky ubližují i mnohým homosexuálům. Tlačí na ně, aby se své orientace drželi. Velmi mnoho homosexuálů však takto žít nechce. Jejich tendence jsou jim nepříjemné a nechtějí se jim poddávat. Tato lobby je uvrhuje do otroctví, kterého nechtějí být součástí. Chtějí hledat svobodu, často však nemají ani příležitost, neboť je jim neustále vtloukáno do hlavy, aby "byli sami sebou" nebo "aby přijali, kým jsou". V některých případech dokonce tvrdě útočí i na úrovni politiky na jakékoliv snahy o organizovanou snahu homosexuálům pomoci. Křesťané přinášejí svědectví o velmi agresivním odporu v situacích, kdy chtěli homosexuálním jedincům nabídnout pomoc a cestu k uzdravení. Výše zmíněný bývalý gay Michael Glatze reaguje na pochybnosti ohledně možnosti uzdravení z homosexuality takto:

"Lidé ve skutečnosti o tomto vcelku nepochybují. Namísto toho, nakupují/zdědí světový názor - za prvé, že homosexualita je OK, poté používají předpoklad a řeknou: "Já jednoduše nevěřím," že se člověk může z "geje" stát hetero. Ale důkaz je jasný. Já jsem jedním z miliónů, který přestal být homosexuálem a stal se heterosexuálem."

Michael pokračuje:

"Věřím, že homosexualita je defekt, chyba, deformace a něco, z čeho může být člověk úplně uzdravený. Vím, že toto stanovisko zpochybňuje osobní rozhodnutí některých lidí i některá aktuální populární politická opatření. Jsem si navíc vědom toho, že mě budou označovat za "pravicového fanatika", který by měl být "odstraněn".

Michaelova zkušenost není ojedinělá. Ti, kteří tolik křičí "netolerantní!!!" jsou sami netolerantní k těm, kteří tuto orientaci odmítnou. Bývalým homosexuálům je nezřídka kdy vyhrožováno, jsou uráženi a různě hanobeni. Toto je tvář homosexuální lobby, o které ví jen málokdo.

Co tedy říci závěrem? Existuje velmi mnoho argumentů, které obhájci homosexuality používají. Existuje také velmi mnoho argumentů, které používají jejich odpůrci. Každý z vás si musí udělat svůj vlastní názor. Je pravdou, že homosexuálové mají na své rozhodnutí být homosexuály právo. Nikdo jim násilím tuto orientaci vzít nemůže - a nedělá to ani Bůh. Stejné právo však máme i my křesťané - nesouhlasit s tímto chováním a poukázat na to, že je v rozporu s božím řádem a ubližuje mnoha lidem i homosexuálům samotným.

Závěrečné shrnutí

Homosexualita je velmi citlivou a pro mnohé bolestnou zkušeností. Ačkoliv se jedná o zjevnou odchylku a deformaci přirozeného řádu, dostává dnešní tolerantní společností punc normálna. Křesťané homosexuály neodsuzují (nebo by neměli), stavějí se však k tomuto chování kriticky.