86. otázka - Proč se stavíte proti potratům?

Křesťané jsou v posledních letech stále více známí svým odmítavým postojem k umělému ukončení těhotenství - tzv. potratům. Existuje celá škála rovin, ve kterých lze tuto problematiku diskutovat, já se však zaměřím pouze na obecné závěry. Je třeba říci, že zastánci ani odpůrci potratů nejsou ve svých postojích vždy jednotní. Někteří příznivci jsou pro absolutní svobodu matky dítě zabít, jiní jsou svolní pouze v některých případech (např. znásilnění, incest, riziko zdravotních komplikací apod.). Základním argumentem potratové praxe je víra, že se v případě plodu nejedná o kompletního člověka. Zároveň zde hraje významnou roli dojem, že ženy mají absolutní právo nad svým životem a mohou si s ním dělat, co chtějí. Za zmínku také stojí, že z pohledu evoluční teorie lékaři mnohokrát těhotné ženy uklidňovali slovy "vyjmeme z vás jenom rybu..., nemusíte mít žádné výčitky". A není se čemu divit - ve společnosti, kde neexistují absolutní hodnoty a život není ničím jiným, než slepým výkřikem vesmíru a náhody, nemůžeme očekávat hlubší uvědomění podstaty života. Pakliže však existuje dárce života, pak celá otázka získává úplně jinou perspektivu. Proto ti, kteří zastávají hlubší hodnoty a uvědomují si cenu života, proti tomuto trendu s nádechem genocidy, tolik bojují.

Pro objektivitu je nutno uvést, že ani odpůrci potratů nejsou vždy jednotní. Žijeme-li ve zvráceném a zdegenerovaném světě, pak i otázka vzniku života přináší mnohá dilemata a skutečné, těžko řešitelné, problémy. Existují názory, které odmítají potraty ve všech případech. Vedle nich jsou hlasy, které připouštějí možnost umělého ukončení těhotenství, nicméně pouze v extrémních případech, jako je významné ohrožení života matky, zcela zjevné postižení neslučitelné s normálním životem apod. Na tyto extrémy se zastánci potratů rádi odvolávají a snaží se pomocí nich své chování legalizovat a obhajovat - jakoby snad byla otázka potratů pouze záležitostí takto nestandardních situací. Nemá však smysl je vůbec řešit - většina potratů je totiž prováděna na základě vlastní svévole a za účelem odstranění "problému". Nezřídka kdy se jedná o přikrytí nevěry, následek předčasného nevázaného sexuálního života, upřednostnění vlastního pohodlí apod. Zde je situace jednoznačná - potrat je úmyslnou formou vraždy. Zkuste se podívat na záběry potratů a uvidíte, jak je malé tělíčko trháno na kusy, tam ruka, tam noha - zkrátka a dobře, hotová řezničina. Kdo má pochybnosti o tom, zda potrat ano či ne, může zhlédnout nějaký dokument či fotografie z průběhu potratu a bude mít hned jasno... a to ani nezmiňuji skutečnost, že za potratovým průmyslem stojí také obchodní zájmy, neboť se jedná o ohromně velký byznys potratových klinik a jiných subjektů.

Proč tedy křesťané potraty neschvalují? Jednoduše proto, že se jedná o porušení jednoho z nejdůležitějších přikázání - nezavraždíš! Žádný člověk nemá právo ukončit život druhého člověka. A to ani pod nesmyslným egoistickým dojmem, že ženě její tělo patří a má právo s ním nakládat. Ano, má právo, ale okamžikem početí nového života je její právo omezeno - vzniká nový život, který má také své právo - právo na život. Z Božího pohledu je potrat ohavností a Bůh žene každého člověka, který na něm má podíl, k odpovědnosti. U žen se může jednat třeba o velmi známý postinterrupční syndrom, který je po potratech provází. Objevují se u nich deprese, spadají do různých závislostí (drogy, alkohol apod.), mají noční můry, pocity úzkosti, halucinace apod. Jinými slovy sklízejí ovoce svého "práva na rozhodnutí". Bůh nenechává vrahy bez trestu. To je proto jedním z důvodů, proč křesťané (a nejen oni!) s potraty v obecné rovině nemohou souhlasit.

Potrat tedy není řešením. Existuje nespočet svědectví žen, které i navzdory znásilnění (jakkoliv extrémně je to těžké) své dítě donosily a později byly za toto vděčné. Vedle toho jsem již sám slyšel snad desítky svědectví lidí, které lékaři tlačili k potratu, neboť mělo mít dítě nějaký vážný defekt či mentální nemoc. Dívali se na ně jako na nezodpovědné tupce, ale oni trvali na svém - své dítě nezabijí. A co se stalo? Narodily se v mnoha případech zcela zdravá miminka. Jakkoliv mohou být okolnosti početí dítěte dramatické (např. znásilnění), vždy zde existuje možnost dítě donosit a dát k adopci. Po světě se prochází miliony lidí, kteří mají mnohá postižení (např. Nick Vujicic se narodil bez rukou i nohou, přesto je šťastný a pro miliony lidí povzbuzením), navzdory tomu kvalitou svého života hravě předčí mnohé zdravé jedince.

Statistika je neúprosná - je proto velmi pravděpodobné, že tyto řádky čte mnoho žen, které si nechaly své dítě vzít. Možná prožíváte na vlastní duši mučivé následky svého jednání. I pro vás však má Bůh milost a odpuštění. Vyznejte Mu svoji vinu, poproste o odpuštění, učiňte z Něho Pána svého života a obdržíte milost, smíření a pokoj pro své dny...

Závěrečné shrnutí

Otázka potratů je v některých případech velmi citlivou záležitostí. Ponecháme-li však stranou velmi sporné situace, na které se zastánci potratů velmi často odvolávají, pak zjišťujeme, že drtivá většina všech potratů je realizována v důsledku vzpoury proti Bohu, proti Jeho řádům, ignorováním Jeho příkazů týkající se sexuální čistoty apod. Křesťané je tedy neodmítají "pouze" proto, že by se jednalo o vraždu, odmítají je také proto, že okolnosti vzniku těhotenství a motivy vedoucí k jeho ukončení, jsou v drtivé většině neslučitelné s Božími principy lásky, sebeobětování a věrnosti.