12. otázka - Není snad pravda, že většina válek se vede ve jménu Boha?

Ano, je to pravda. Mnoho válek skutečně způsobují náboženství. Celá staletí touží lidé násilím přesvědčit ostatní, že právě jejich náboženství je to nejlepší. Křižáci bojují proti muslimům, muslimové proti hinduistům, hinduisté proti křesťanům. Všichni se domnívají, že tím hájí zájmy svých bohů.

Pravdou také je, že se zneužívá kde co. V dnešní době není problém zneužít i tu nejušlechtilejší věc a myšlenku, kterou pod sluncem nalezneme. Firma může přispět na dobročinné účely např. 3 000 000 kč a dalších 5 000 000 kč utratí v reklamní kampani za to, jak se chvástá, že darovala ony tři miliony (inspirováno realitou). Příkladem z úplně jiného soudku může být kuchyňský nůž. Velmi dobrý pomocník, který mi pomůže namazat máslo, ukrojit chleba a nachystat chutnou večeři. Ale...stejný nůž můžu popadnout a zabít jím prvního člověka, který mi přijde pod ruce. Neutrální předmět, dva různé výsledky. Je důležité si proto uvědomit, že samotné zneužití jakékoliv věci či myšlenky automaticky neznamená, že je tato věc či myšlenka špatná!

Kdybychom tuto ilustraci dovedli do extrému, pak lidé odmítající víru v Boha kvůli náboženským válkám musí zavrhnout tím spíše samotný ateismus. Měřme stejným metrem! Tvrdou realitou je totiž fakt, že za více než 100 miliony mrtvých v posledních letech nestojí žádné náboženství, ale právě ateistické režimy (zastávající evoluční principy) v čele se Stalinem, Hitlerem apod.

Tudy cesta nevede. Ale jak je to konkrétně s křesťanstvím, které zde obhajuji? Pokud někdo pozvedl meč i ve jménu křesťanství (jakože opravdu pozvedl), jak na to reagovat? Myslím, že bychom se neměli dívat na ty, kteří se za křesťany považují (nebo považovali) a ve jménu Boha válčili. Měli bychom se spíše zaměřit na zdroj této víry a zjistit, co o válčení říká. Pokud je zabíjení ve jménu víry zakázáno, a věřící tak přesto činí, pak pravými věřícími nejsou! Nebo se přinejmenším neřídí tím, co Bůh ustanovil. V křesťanství je tímto zdrojem bible, potažmo Ježíš Kristus.

Sám Ježíš zabíjení ve jménu Boha předpověděl:

"...ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce (Boha) ani mne." (Bible, Jan 16,2-3)

Jinde například říká:

"Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují." (Matouš 5:44)

Zdroj křesťansví tedy násilné vnucování víry, válčení, či dokonce zabíjení pro Jeho jméno zakazuje! Ježíš překonával překážky a bojoval láskou. To samé požaduje po svých následovnících. Dá se tedy říct, že lidé zabíjejí ve jménu Boha proto, že Ho osobně nepoznali. Příčinou náboženských válek a všeho náboženského násilí je často docela obyčejná lidská pýcha, nenávist, politika a touha po moci. Náboženství je pak pouze výmluvou, že zlo, které lidé páchají, si z nějakého důvodu přeje Bůh. Zlo však zůstává zlem, ať už má náboženskou podobu či nikoliv. I když se tedy války ve jménu Boha pravděpodobně povedou dál, jednou Bůh jasně zjeví, kdo mu skutečně patřil a kdo víru v Boha pouze zneužíval.

Ježíš kdysi lidem řekl:

"Ne každý, kdo mi říká ,Pane, Pane´ (tzn. ne každý věřící), vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. ...A tehdy jim prohlásím: "Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti." (Bible, Matouš 7,21;23)

Vážení čtenáři, mám pro vás tedy výzvu na závěr: Nevylévejte vaničku i s dítětem!

Závěrečné shrnutí

Zneužít můžeme my lidé snad všechno, co se nám zlíbí - a co si budeme namlouvat, docela často to také děláme. Náboženství je jen jednou z těchto obětí. Pokud ovšem samotný Bůh války a vraždění výslovně zakazuje, pak Mu nemůžeme přičítat svévolné jednání lidí, kteří Jej neposlouchají.