2. otázka - Pokud existuje Bůh, proč o sobě nedá vědět?

Toto je velmi logická a zajímavá otázka, která se přímo nabízí komukoliv, kdo začne o existenci Boha vážně přemýšlet. Pokud skutečně existuje Bůh, který má o nás zájem (jak ostatně sám v bibli tvrdí), proč se často zdá, jako by se skrýval? Proč nenapíše na oblohu "existuji", "haló, tu jsem, věřte ve mě!" Bylo by to hezké, viďte? Konečně bychom měli jasno a věřící by se nemuseli s nevěřícími stále dokola přít. Jenomže - má to docela velký háček. Pojďme se do této situace vžít a představit si, že se stane realitou.

Boží plán

Řekněme, že jste průměrným občanem ČR a jmenujete se Jan. Jdete takhle po ulici a najednou nápis na obloze: "Honzo, já existuji, věř ve mě!". Jak byste asi reagovali? Když pomineme skutečnost, že by podle mého názoru většina lidí začala daný úkaz vysvětlovat jakkoliv jinak než tak, jak vznikl (od halucinací, tajné zbraně církve až po teorii o návštěvnících z kosmu), rozcházel by se tento jev s Božím plánem a Jeho přirozeností. Pokusím se vysvětlit na reálném příkladu, proč si to myslím.

Předpokládám, že většina z vás někoho miluje a chová k dané osobě sympatie. Stejně tak předpokládám, že toužíte být milováni. Možná si to ani neuvědomujete, ale každý člověk touží po tom, aby byl přijímán, milován takový, jaký je, a žít naplněný vztah s druhými lidmi.

Nyní se vžijte do následující situace: Velmi milujete osobu XY. Ze srdce toužíte po tom, aby vás tato osoba milovala také, aby vám projevovala upřímnou náklonnost, sympatie a lásku. Co myslíte, získáte toto všechno tím, že za danou osobou přijdete a budete ji k tomu nutit/vydírat ji? Co když navíc nad tou osobou budete mít moc? Budete mít ve svých rukou např. její kariéru, živobytí nebo její život? Pomůže vám zde vyhrožování (ať už přímo či nepřímo)? Budete vnitřně uspokojeni z takto vynucené "lásky"?

Ne - nebude to žádná láska. Bude to fraška a přetvářka, jen ne to, po čem v hloubi svého srdce toužíte. Ona osoba prostě bude muset ustoupit nátlaku, čímž si paradoxně cestu k její upřímné lásce uzavřete. Bůh je ten, kdo má nad námi moc, a je také ten, kdo nás bude jednou soudit. Jeho přímé zjevení by mohlo být v mnohých případech paradoxně nátlakem.

Bůh totiž touží po láskyplném vzájemném vztahu s člověkem, kterého stvořil. Miluje nás a touží, abychom Jeho lásku opětovali. Abychom do Jeho rukou vložili celý svůj život. Každý problém, každou radost, každou starost. Všechny naše naděje i každé naše zklamání. Ne jen jednou za čas zajít do kostela, nebo si večer stereotypně odříkat naučené modlitby. Chce vztah na základě našeho svobodného rozhodnutí. Touží též po naší víře. Ne pouze ve významu "věřit v Boha", ale především "věřit BOHU", důvěřovat mu i tehdy, když okolnosti nasvědčují opaku, nebo to není třeba v dnešní společnosti "in". Myslíte, že by Bůh toho všeho dosáhl, kdyby o sobě dal nezpochybnitelně vědět? Lidově řečeno, kdyby si nechal udělat reklamu na sebe?

Domnívám se, že nikoliv! Jakmile byste zjistili, že existuje Bůh, který soudí jakoukoliv nespravedlnost, pak byste si velmi rychle spočítali, že máte problém, a pokud nechcete skončit po své smrti (ba i během života) velmi špatně, budete muset Boha ctít, respektovat a poslouchat. Byla by to však láska? Ovšem, že ne! Naše možnost svobodně se rozhodnout Boha hledat a přijmout, nebo Jej odmítnout by byla znásilněna. Ve skutečnosti bychom byli degradováni na obyčejné roboty. Díky Bohu za to, že On takový není! Dává nám svobodu. Svobodu v tom, jít si svojí cestou bez Něj, nebo žít život ve vztahu s Ním. Nenutí nás a respektuje naše rozhodnutí.

Svobodná vůle

Svobodná vůle je zde velmi klíčový pojem. Ačkoliv je význam slova "milovat někoho" v dnešní době silně deformován, je ve skutečnosti svobodným rozhodnutím bezpodmínečně milovat druhou osobu a přijmout ji takovou, jaká je. Drahý čtenáři, Bůh takto miluje a přijímá i Tebe! Kdyby Tě přesvědčil jakýmkoliv nezpochybnitelným zázrakem o své existenci, pak by přišel o možnost, že Jej budeš hledat a bez nátlaku se pro Něj rozhodneš. Lásku a důvěru lze přijmout nebo darovat pouze dobrovolně!

Věřím, že nám všem dává dostatek důkazů a znamení k tomu, abychom nemuseli věřit zcela slepě, ale zároveň ne tolik, aby tím omezil naši svobodnou vůli.

Chceme znamení? Někteří už jej dostali...

Ti, kteří žádají nesporná znamení a Boží vedení, však touží po něčem, co se již mnohým dostalo - a přece nevedlo k poslušnosti a lásce k Bohu. Bible obsahuje mnoho příkladů. Nejviditelnějším je boží jednání s lidem, který si v dřívější době vyvolil - s Hebreji. Vyvedl je z Egypta, kde byli jako otroci nelidsky utlačováni a jejich děti vražděny. Při tomto exodu se prokazoval mnoha bezprecedentními zázraky. Poté, když je vedl po poušti, jim na různý způsob manifestoval svoji slávu, moc a svatost. Všichni nad jakoukoliv pochybnost věděli - ano, toto je Bůh a jedná s námi. A jaký to mělo efekt? Co myslíte? Začali Boha poslouchat a milovat?

Naopak - měli z něj hrůzu! Báli se a při prvních příležitostech Jej podvedli, reptali proti Němu apod. Když jim pak Bůh dal závazná nařízení a soubor pravidel pro jejich život, mohli si říct: "Hurá, nemusím se trápit s tím, co po mně Bůh chce...známe Jeho vůli." (Toto je často i naše touha). Kam to ale všechno vedlo? Žel, k lásce k Bohu nikoliv. Židovský národ stále a opět selhával a od Boha se odvracel. Zkusme se proto vžít do boží situace. Chtěl lásku, dal zřetelná znamení, aby nemusel nikdo pochybovat, a byl svému lidu velmi blízko. Přesto tato blízkost a otevřená komunikace vedla paradoxně k opaku.

Tímto vším v žádném případě netvrdím, že se Bůh nemůže v jednotlivých případech nadpřirozeně projevit. Může - a docela často to dělá. Jedná tak velmi často u těch, kteří Jej upřímně hledají, nebo již ve vztahu s Ním jsou.

Závěrečné shrnutí

Skutečnost, že se Bůh neprezentuje viditelným způsobem, vytváří podmínky pro stav, kdy se může člověk svobodně rozhodovat, jakým směrem bude svůj život směřovat, aniž by byl nátlakem donucen Boha poslouchat. Bůh se však neschovává a dává každému hledajícímu dostatek důkazů k tomu, aby mohl poznat a pochopit, že existuje.