95. otázka - Alternativní medicína - jak se na ni dívá křesťanství?

Od nepaměti existovaly různé způsoby a metody, jak ošetřovat raněné z válečných tažení, jak uzdravovat běžné či méně tradiční choroby a jak se před zdravotními komplikacemi chránit. Ve většině případů však byly medicínské znalosti velmi malé a lidé umírali na dnes běžně léčitelná onemocnění doslova po milionech. S nástupem moderní (oficiální) medicíny přišlo obrovské poznání, které pomohlo zachránit, zkvalitnit a prodloužit život stovkám milionů lidí. Dokážeme léčit choroby takovým způsobem a pomocí takových technických vymožeností, které byly ještě před několika lety naprosto nemyslitelné.

I tato oblast lidského poznání má však mnohá úskalí. A právě ony jsou velmi často jednou z hlavních příčin, které lidi motivují k návštěvě různých alternativních léčitelů. Jednou z nich je jakási "robotizace" a odosobnění lékařské péče. S pacienty je často nakládáno jako s roboty, případy či diagnózou. Někdy je naprosto ignorováno, že se jedná o lidské bytosti. Dalšími z příčin mohou být vedlejší účinky léků (často s devastujícími následky pro náš organismus) nebo obecné omezení oficiální medicíny, která mnohé choroby prozatím neumí vyléčit. Zmiňme také specializační přístup lékařů. Na každý orgán máme specialisty, na celé tělo téměř nikoho. Lidé přicházejí do ordinací lékařů velmi často s tzv. psychosomatickými problémy, které však pomocí oficiálních metod nelze spolehlivě identifikovat. Může se jednat o nespavost, bolesti hlavy, břicha, zažívací obtíže, kožní problémy, bušení srdce apod. V takových případech jsou často výsledky veškerých vyšetření v normě. Lékaři proto nezřídka kdy obviní pacienta z toho, že si vymýšlí. Problém je v tom, že pacient může skutečně dané problémy objektivně prožívat. Jako léčba však nepomůže utlumení příznaků tabletkami. V mnoha případech je nutné si odpočinout, uvolnit se, zbavit se stresu nebo změnit životosprávu. Mnohdy potřebují lidé spíše duchovní než lékaře.

Dříve za času rodinných lékařů byla tato praxe běžná - lékař pacienta velmi dobře znal již od malička. Znal celý jeho chorobopis, včetně rodinných problémů a těžkostí. Viděl pacienta jako celek a jeho léčba nezahrnovala pouze tlumení či řešení zástupných problémů, které jsou často pouze následky hlubších příčin. Pokud dnes přijdete k lékaři s konkrétními potížemi, dá vám spousty léků, které daný izolovaný problém utlumují, nebo odstraňují. Často však vůbec nemají zájem ani k tomu nejsou finančně motivováni, aby řešili skutečnou příčinu takového problému. Ta může být často v tom, že se nevhodně stravujeme, málo spíme, málo se pohybujeme nebo setrváváme v psychicky náročných okolnostech.

V neposlední řadě musíme zmínit také obrovskou citlivost lidí na jejich zdraví, které není pouhou fyzickou záležitostí, nýbrž má i duchovní přesah. Lidé pociťují strach ze smrti, z bolestí a nepřirozeného umírání. Oficiální medicína neumí v těchto situacích poskytnout mnohdy žádné záruky. Tento strach proto lidi vede často k iracionálnímu (nesmyslnému) chování. Jsou schopni věřit v různé biotronické přístroje, zemské záření, kosmické energie, rušiče negativních energií nebo se poddat šarlatánům či skutečným okultním léčitelům. Pokud k tomu lidé navíc pociťují silné nutkání k tzv. "návratu k přírodě", pak se dostává oficiální medicína v očích pacientů do stále méně důvěryhodné pozice.

Přes všechny úspěchy a dobré věci, které nám moderní medicína přinesla, jsou právě tyto skutečnosti důvodem pro stále více sílící oblibu alternativní medicíny. Ta však není v mnohých případech ničím jiným než importem východních náboženství nebo okultních filozofií, které jsou s křesťanským světonázorem v naprostém rozporu.

Upřesnění pojmů

Pokud budu nadále používat pojem alternativní medicína (dále jen AM), nebudu tím myslet doslovný význam tohoto slovního spojení. Alternativní totiž znamená náhradní či zástupný. Pod AM můžeme chápat praktiky či postupy, které nejsou běžné v rámci léčby v oficiální medicíně. Zde ale narážíme na zásadní problém. Metody AM mohou být totiž z křesťanského pohledu dobré, neškodné a zdraví prospěšné (A, B), stejně jako z duchovního hlediska velmi nebezpečné a okultní (C).

A) Přírodní metody

Jedná se o metody alternativní medicíny, které jsou zdraví člověka prospěšné, dovolené a přirozené. Prostředkem této léčby mohou být např. voda, světlo, čistý vzduch, elektroléčba, zdravý pohyb, relaxace bez duchovního podtextu, klasické tělesné masáže nebo třeba užívání různých léčivých a blahodárných bylin, které nám zde Bůh pro naše potřeby zanechal. Tímto druhem AM se dále zabývat nebudeme.

B) Křesťanské "metody"

Zde se nejedná o žádnou alternativní medicínu v pravém slova smyslu. Pokud však hovoříme o možnosti uzdravení mimo oficiální medicínu, nemůžeme než nezmínit boží uzdravující moc. Pokud jsou lidé nemocní, mají své uzdravení hledat na prvním místě vždy u Boha (což však nevylučuje ani návštěvu oficiálního lékaře). Bůh nám dává jednu z nejmocnějších zbraní - modlitbu. Můžeme se u Boha přimlouvat za sebe, nebo za druhé. V neposlední řadě nám dal také autoritu uzdravovat ve jménu Pána Ježíše. Ježíš sám při návštěvě naší planety velmi často uzdravoval -

"...všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je." Lukáš 4:40

Tato moc je čistá a má božský původ. To je také jediný legitimní a Bohem povolený způsob nadpřirozeného uzdravení i pro dnešní dny.

C) Okultní a náboženské metody

Jsou celou řadou metod a způsobů léčení, jejichž kořeny jsou v pohanských náboženstvích či okultismu. Vycházejí z obrazu světa, který je v ostrém kontrastu s biblickým chápáním, a pomocí vědeckých metod nelze jejich fungování potvrdit.

Velké úskalí alternativní medicíny shledávám v tom, že mnozí její příznivci a propagátoři používají přírodní metody v kombinaci s okultním podtextem a diagnostikou, nebo se při této léčbě modlí, čtou bibli a odvolávají se na Boha, Ježíše, Marii nebo anděly. Pokud např. navštívíte nějaké vesnické léčitele na Ukrajině, možná všichni se budou tvářit nábožensky a budou se považovat za křesťany. Dokonce i křesťanské autority a kněží na některých místech provozují okultní léčitelství. V nejednom případě vám budou tvrdit, že si dokonce tento dar od Boha vymodlili. Z tohoto důvodu mají lidé v AM často velký zmatek. Pokud jsou upřímně věřící, jsou ve velkém nebezpečí, že se nechají svést k okultismu s křesťanskou fasádou.

Proto ačkoliv nám Bůh zanechal např. spousty zdraví prospěšných bylin, musíme být při výběru bylinářů velmi opatrní. Často totiž předepisují byliny právě za pomocí okultních diagnostických metod nebo speciálních tajných způsobů přípravy. Mohou vám pomocí kyvadla či jiné jasnovidecké metody určit tu správnou bylinu, která se hodí na váš konkrétní problém, nebo nejprve diagnostikovat přímo vás. Zde se však již nejedná o přírodní metodu AM, nýbrž metodu okultní.

Základní principy fungování alternativní medicíny

Esoterické metody alternativní medicíny pocházejí často z Asie, některé z Evropy, jiné jsou zde od pradávna. Ačkoliv jsou svojí povahou různé, mají několik základních rysů, které poukazují na společný duchovní původ, neslučitelný s poselstvím o křesťanském Bohu. V kontextu bible je tedy zcela zřejmé, že se jedná o démonické nauky, kterými boží nepřátelé duchovně zotročují lidstvo.

Základním východiskem okultních metod AM je předpoklad existence jakési energie.Lidé jí říkají různě. V závislosti na náboženství a době můžeme slyšet pojmy jako kosmická energie, čchi, prána, životní síla apod. Má se jednat o nějakou božskou neosobní energii, která prostupuje celým vesmírem. Nemoci jsou pak často interpretovány jako narušení rovnováhy (nebo ztráta) této energie v těle člověka, ve kterém proudí skrze různé energetické dráhy a uzly (např. čakry, meridiány apod.). Pro zajištění zdraví a energetické harmonie je v těchto metodách AM potřeba správný kontakt a napojení na abstraktní duchovní jsoucno.

Na tyto energie pak navazuje magické smýšlení, které jsme si přiblížili u astrologie - tzv. makrokosmos má ovlivňovat mikrokosmos. Náš osud, zdraví a životní úděl mají být zapsány ve hvězdách. Tento princip je pak aplikován na rovinu lidského těla. Náš osud lze údajně vyčíst např. z duhovky oka (iridologie), z dlaně, z plosek nohou (reflexní masáže) apod.

Jednotících prvků lze nalézt samozřejmě více, už z těchto základních je však zcela zřejmé, že nesou úplně jiné a protichůdné poselství než bible. Ta ukazuje, že Bůh je osobní, miluje nás a nemoci, včetně způsobů jejich léčení, mají jinou podstatu, než uvádí filozofie AM.

Metody alternativní medicíny

Níže uvedený seznam není úplným výčtem, nýbrž stručným přehledem těch nejčastějších, se kterými se můžete setkat. Není v mých silách věnovat se každé metodě zvlášť, pokud by vás tato problematika zajímala, doporučuji např. knihu od Dr. Štěpána Ruckého Alternativní medicína - pomoc, nebo nebezpečí? I jí je tento stručný výčet nekřesťanských léčebných metod inspirován:

akupunktura (a její modifikace, jako akupresura, ušní akupunktura, elektroakupunktura aj.)
reflexologie (reflexní masáže chodidel)
makrobiotika
jóga
transcendentální meditace
homeopatie
Bachovy léky z květin
Léčebný magnetismus - reiky (přenášení energií skrze vzkládání rukou, na dálku apod.)
Léčení skrze zaříkávání
Léčení skrze různé fetiše, talismany a amulety: náušnice, náramky, řetízky, kovy, drahokamy, biorezonátory, rušiče geopatogenních zón a "zemského záření" aj.
Psychotronika (léčba zvláštní psychickou energií)
Práce s aurou

Vedle samotné léčby existují v AM také okultní diagnostické metody. Diagnózu vám okultní léčitelé stanovují např. pomocí:

Jasnovidectví
Čtení aury
Vykládání karet
Věštění z křišťálové koule
Kyvadla či proutku
Horoskopů či biorytmů
Věštění z ruky, duhovky či ucha
Spiritismu - dotazování se zemřelých, případně andělů, duchovních průvodců apod.

K tomu všemu lze do skupiny AM zařadit i různé druhy meditací, autogenní trénink, léčení minulými životy, Silvovu metodu apod.

Na první pohled se některé metody skutečně jeví naprosto nevinně. Pokud si ovšem dáte tu práci a prostudujete si je blíže, bude zcela zřejmé, že se jedná o náboženské a okultní nauky. Ty však nemají za cíl přinést pouhé uzdravení, nýbrž ukázat životní a duchovní cestu, kterou by měl člověk jít. Jsou tedy samy o sobě formou náboženství a víry.

Nebezpeční alternativní medicíny

Nebezpečí je zde jak fyzické, tak duchovní. Z fyzického pohledu zde existuje vážné riziko zanedbání včasné včasné lékařské diagnostiky a jí odpovídající následné léčby. Existuje velmi mnoho případů, kdy léčitelé své svěřence v podstatě nepřímo zabili. Pokud se lidé uchýlí k léčitelům a ti je odrazují od návštěvy klasických lékařů, může se choroba vymknout kontrole a později už nebude pacientovi pomoci. Lékařům hrozí v případě chybných postupů soud či vězení, léčitelům nikoliv.

Vedle rizika zanedbání včasné léčby existují také rizika vedlejších účinků. Propagátoři AM často argumentují, že jsou jejich metody zdravé, neškodné a bez vedlejších účinků. To ale není, minimálně v některých případech, pravda. Můžeme se předávkovat bylinami nebo též pomocí homeopatik, která obsahují těžké kovy či alkohol. Léčitel nám může rovněž přivodit vážné problémy při nesprávném vpichování akupunkturních jehel.

Možná nejzávažnější problém AM ale shledávám v duchovním nebezpečí. To s sebou nese jak riziko povázání (až posednutí) démonickými bytostmi, protože přijímáme uzdravení z nečistého duchovního zdroje, tak přijetí falešného světonázoru a zkresleného vnímání světa, člověka a původu nemocí jako takových. Návštěva léčitele vám proto může přinést dočasnou úlevu, později si však vybere svoji krutou daň v podobě hlubších fyzických, psychických nebo duchovních problémů.

Jako velmi nebezpečný vidím také dnešní trend pragmatismu, který lze vyjádřit následující rovnicí - funguje to? = potom zde nalézáme pravdu a je možné danou metodu používat. Vůbec netvrdím, že AM nefunguje! Naopak - tvrdím, že pokud se nesetkáte se šarlatány a podvodníky (kterých je ovšem velmi mnoho), pak tyto metody velmi často opravdu fungují. Možná i proto se křesťané nezřídka kdy setkávají se zákeřnými otázkami typu, jak můžeme být tak bezcitní a vymlouvat návštěvu léčitelů např. smrtelně nemocným dětem, rodičům malých dětí apod. Zde je logika uvažování zřejmá - pomůže to = je to dobré. Tak tomu však v duchovním světě není. Analogických příkladů ze všední reality můžeme nalézt nespočet. Drogy nám pomohou potlačit problémy všedních dní, později nás však zotročí a nezřídka kdy zahubí. Lichváři nám vytrhnou trn z paty "výhodnou" půjčkou, kterou dočasně vyřešíme své problémy. Velmi často nám však již zanedlouho klepou u dveří rusky hovořící vymahači dluhů, nebo exekutoři majetku. Závěr je zcela zřejmý - ne vše, co nám pomůže nebo vyřeší naše problémy dnes, může být dobré a prospěšné zítra.

Rozpoznání nebezpečí a duchovního pozadí alternativní medicíny

Pokud máme hovořit o škodlivosti, či prospěšnosti jakýchkoliv metod AM, budeme vždy narážet na světonázor stojící za danou metodou. To znamená, že pokud nepřijímáte křesťanství jako reálný a pravdivý obraz světa, patrně nebudete s mými závěry souhlasit. Jestliže jste naopak přesvědčeni, že je např. hinduismus onou "svatou pravdou", budou ve vašich očích některé metody AM dobré a v souladu s vaší vírou. Toto zdůrazňuji především proto, že se budu soustředit vesměs na nekompatibilitu těchto metod s křesťanstvím. Křesťanský předpoklad, který je ověřen praktickými zkušenostmi milionů lidí, je zřejmý - nebezpečná je každá metoda, která má svůj původ v démonickém duchovním světě.

Dobrou pomůckou pro orientaci, zda je AM z křesťanského pohledu neškodná, může být skutečnost, že k vysvětlení účinnosti těchto metod nemusíme nijak měnit svůj křesťanský světonázor. Bible nám sama radí, abychom všechno zkoumali a dobrého se drželi. Ne jinak to má být s metodami AM. Na základě vícera kritérií u velmi mnoha metod AM shledáváme, že nejsou ničím jiným než praktickou aplikací cizího náboženství, byť ateisticky smýšlejícími jedinci.

Můžeme se u všech metod ptát např. následujícími otázkami:

Účinkuje tato metoda pouze v souvislosti s nějakou filozofií? Jaký je její filozofický zdroj? Je slučitelná s biblickým pohledem na svět?
Oslavuje tato metoda Boha? Přivádí mě k Němu blíž? Jsem-li křesťan - pociťuji pokoj s Bohem při používání této metody?
Pracuje tato metoda s pojmy, které běžně nalézáme v okultismu a esoterice? Používá se tato metoda ve spojení s esoterickými rituály a praktikami?
Pracuje tato metoda s různými energiemi nebo neosobní silou, které mají v uzdravení hrát klíčovou roli? Je s danou metodou spojováno sebespasení nebo zbožštění člověka?
Lze vysvětlit účinky pomocí vědeckých principů a důkazů?

Toto jsou jedny z hlavních otázek, které nám mohou pomoci odhalit duchovní pozadí metod AM a zároveň nás vyvarují zbytečného démonizování nám neznámých věcí. Pojďme se proto podívat na několik z nich.

A) Jóga

Co vám evokují slova křest, Ježíš, církev, modlitba nebo smrt na kříži? Zcela jistě "křesťanství". Co se ale stane, když řekneme průměrnému Evropanu slovo "jóga"? Co si pod ním vybaví? Velmi často jsou odpovědi následujícího charakteru - orientální léčebná gymnastika, neškodné fyzické cvičení, východní cvičení apod. Ačkoliv je na všech těchto odpovědích malinko pravdy, přece je to odpověď neúplná a v zásadě chybná. Správná asociace a odpověď z pohledu filozofického zařazení jógy je totiž jednoznačná - "hinduismus". Jelikož se i z jógy stal obrovský byznys, existují její různé varianty, které jsou přizpůsobeny "neduchovním" Evropanům. Ty mnohdy zastírají její pravý význam a velmi často jsou považovány za neškodné fyzické cvičení (především v případě tzv. hatha-jógy). Takto jógu praktikují někdy dokonce i samotní křesťané a argumentují, že přece nic špatného nedělají, že si jdou "pouze protáhnout tělo".

Výstižně tento zmatek vyjádřil známý křesťanský spisovatel Dave Hunt, který ve své knize Okultní invaze napsal:

"Průměrný Zápaďák nemá ani potuchy o tom, že jóga byla zavedena bohem Krišnou v Bhagavad Gitě, jako jistá cesta do hinduistického nebe, nebo že Šiva (jedno z nejobávanějších Hindu božstev) je osloven jako "Yogeshwara, Pán jógy". Že jóga je vlastně hinduismus, je většinou popíráno."

Jóga je ve své podstatě praktickým vyjádřením hinduistického náboženství, pomocí kterého se člověk vymaňuje ze začarovaného kruhu opakovaných převtělení (reinkarnace). Je to cesta, jak se dostat k hinduistickému "bohu", splynutí s univerzem, cesta seberealizace a sebespasení. Nejvíce zřetelná je v tomto kontextu její duchovní forma - (radžajóga), která má uvést člověka do stavu harmonie, a pomoci tak při nalezení jeho "božského já".

Dovolím si proto tvrdit, že jóga jako taková je pro křesťany (a samozřejmě nejen pro ně) nepřijatelnou formou AM a je v konečném důsledku praktikováním hinduismu. A to i v případě její nejnižší verze, tzv. hatha-jógy. Uvedu k ní proto alespoň pár poznámek.

Hatha jóga - pouze tělesné cviky?

Tělo je v hinduistickém pojetí vězením pro duši člověka. Duše musí být tedy z tohoto vězení osvobozena. K tomu slouží v hinduismu první stupeň jógy - hathajóga. Tento druh jógy je tedy zaměřen na sebeovládání (především těla a vnitřních orgánů). Základem jsou různé cviky - především dechové (pránájáma) a meditativní držení těla v určitých polohách, tzv. asanech. Nejznámější je poloha květu lotosu. Lotos je v hinduismu symbolem "stvořitelské moci". Dále postavení kobry, pozdrav slunci apod. Dechové cvičení je pak podle hinduistické filozofie způsob, jak přijímat tzv. pránu (významný druh energie a zdroj života). Všechny tyto cviky nejsou samoúčelné, ale jsou důkladnou přípravou k další fázi - meditaci!

Jóga fyzická je tedy v určitém slova smyslu přípravou na jógu duchovní. Není proto pouhým neškodným fyzickým cvičením! Jóga je jóga a všechny její pozice a dýchací cvičení jsou speciálně vytvořeny pro spojení se s Bráhmanem, univerzálním "Vše," s Hinduismem. I hatha-jóga tedy vede k pasivitě těla, myšlenek i vůle, čímž se člověk nepřímo otevírá cizím vlivům.

Není proto překvapením, že z křesťanského pohledu i za jógou stojí démonické bytosti. Je mnoho křesťanských konvertitů, kteří dříve jógu praktikovali a později mohli vidět její zhoubné účinky a démonický vliv, kterému se skrze tuto metodu otevřeli. U vyšších forem jógy jsou démonické povázanosti a posedlosti v podstatě samozřejmostí. Jóga je také spojována s rozšířením okultních schopností a jinými esoterickými fenomény. Může sice z krátkodobého hlediska pomoci a fyzickému tělu ulevit, podobně jako u magie a okultismu však přinese svoji hořkou cenu.

Nelze asi paušálně říci, že každým cvičením nejnižší formy jógy (zvláště, když ignorujeme její duchovní pozadí) bychom se vystavovali nebezpečí přímého démonického posednutí. Je rovněž pravdou, že je pro démony vždy optimální, když jejich lži otevřeně přijímáme. Pokud tedy jógu cvičíme oproštěnou od jakékoliv filozofie, je to jistě ta lepší varianta, než když se otevíráme i jejímu filozofickému vlivu. Přesto bych ani tento druh "vyprázdněné" jógy nemohl doporučit. Ony totiž existují a fungují nejen zákony fyzikální a chemické, ale také duchovní. Je jedno, jestli jim věříme, nebo zda je pokládáme za nesmyslné. Můžu třeba stokrát věřit, že rozpálená plotna mi neublíží. Pokud se jí však dotknu, přinese mi to nepříjemné následky.

B) Homeopatie

Další velmi známou, rozšířenou a značně populární metodou AM je homeopatie. I u ní existuje mezi širokou veřejností spousta falešných domněnek a spekulací. Velmi mnoho lidí totiž homeopatii považuje za přírodní, nebo dokonce vědeckou formu AM bez vedlejších účinků. Proto je nemálo příznivců homeopatie skálopevně přesvědčeno, že nemá s žádnou filozofií či duchovnem nic společného. Málokdo však ví, že se jedná o druh magie kombinující různé ezoterické směry a prvky. V konečném důsledku je homeopatie uceleným filozofickým systémem s kultovními rysy a má velmi hluboký duchovní podtext.

Zakladatelem homeopatie byl svobodný zednář Samuel Hahnemann, který otevřeně přiznává, že mu principy homeopatie zjevil sám "bůh" a sama o sobě je tato metoda "spásnou pravdou". Pokud budete homeopatii studovat podrobněji, zjistíte, že se zde zdaleka nejedná o Boha, který se zjevil v bibli. Ježíše Krista třeba v jednom dopise nazval blouznivcem a Jeho spásné působení za pohádku.

Věda a homeopatie

Jelikož nemáme více prostoru pro podrobnější pojednání, omezím se na všeobecné závěry, které ukazuje stále více studií a odborníků -

"Homeopatie není účinná u žádných chorob ani jiných zdravotních problémů,"

Tak konstatuje nezávislá zpráva australské organizace National Health and Medical Research Council. Tohoto zjištění dosáhlo velmi mnoho předchozích studií, tato je však nebývale pečlivá. Kriticky analyzovala 225 vědeckých studií o homeopatii. Její závěr je jasný - homeopatie je z vědeckého pohledu k ničemu. Zastánci homeopatie samozřejmě tyto závěry zpochybňují a odvolávají se naopak na studie, které ji mají potvrzovat. Problém je v tom, že žádná z takových studií není kvalitní a nemá patřičnou vypovídací hodnotou. Tento vědecký závěr uvádím ne proto, že bych s ním stoprocentně souhlasil v kontextu nefunkčnosti homeopatie, ale především proto, abych ukázal, že homeopatie není vědecká, ani obyčejná přírodní léčba, kterou by bylo možné vysvětlit bez nadpřirozeného (duchovního) přesahu.

Nicméně velmi matoucí je zde fakt, že i tisíce praktických lékařů ji používají a doporučují. Jak je to možné? Možná proto, že homeopatie skutečně (alespoň někdy) funguje! Jistě, skeptici v její funkčnosti vidí výhradně tzv. placebo efekt. Je však pravdou, že homeopatické přípravky působí někdy i na zvířata či malé děti - u nichž lze placebo efekt spolehlivě vyloučit. Pokud proto funguje a vědecky nelze její účinnost potvrdit, musí zde vedle placeba působit i nějaká "jiná" síla, která nepůsobí podle vědeckých šablon (vždy stejně), ale podle své vůle - jak chce sama. Z tohoto důvodu se snadno přísným vědeckým kritériím skryje.

Okultismus a homeopatie

Při zkoumání duchovního pozadí zakladatele homeopatie nebo základních principů jejího fungování je zcela zřejmé, že se jedná o okultní metodu. Je proto s křesťanstvím naprosto neslučitelná.

Okultní principy homeopatie:

Léčení podobného podobným - aneb jako nemocný dostaneš takovou látku, která u zdravého člověka způsobuje stejné příznaky jako léčená nemoc u nemocného člověka. Jedná se o prastaré magické pravidlo sdílené mnoha pohanskými náboženstvími a kulty. Z vědeckého hlediska jde o nesmysl.
Princip životní síly - o vzniku nemocí v důsledku narušení rovnováhy jakési "životní energie" jsme již hovořili. Tento princip je vlastní i homeopatii.
Princip potenciace - jedná se o alfu a omegu celé homeopatie - ředění. Fungování má být následující - máme základní tinkturu, kterou může být např. nějaká látka či výtažek z rostliny. Vezmeme dílek tinktury a smícháme s devíti dílky rozpouštědla. Celý extrakt řádně protřepeme a poté z tohoto roztoku oddělíme 1/10. Tento dílek znovu smícháme s 9 dílky rozpouštědla a opět protřepeme. Z takto získané látky opět oddělíme jeden dílek představující 1/10 roztoku a ten opět stejným způsobem protřepeme a rozředíme. Prozatím jsme získali tzv. ředění D3 (1:1000).

Každému bystrému oku neunikne, že čím více ředíme, tím méně účinné látky v roztoku zůstává. A to je v homeopatii paradoxně dobře - čím méně účinné látky, tím více má být látka účinná. Již zde je zcela zřejmé, že se jedná o princip v naprostém rozporu s lékařskými poznatky klasické medicíny. A ředění D3 je pouze slabým odvarem. U homeopatických přípravků není výjimkou, že jsou ředěny v řádech D50, D100, nebo dokonce D1000. Není asi třeba zdůrazňovat, že již při ředění řekněme D30 není v daném roztoku ani jediná molekula účinné látky. Přesto v mnoha případech tyto přípravky skutečně fungují. Jak je to možné?

Onen paradox, kdy větší ředění přináší vyšší účinnost, vysvětlují homeopaté tak, že při každém protřepávání, které následuje po daném zředění, přijímá roztok kosmickou energii, která jej "oduševňuje". Čím větší ředění, tím vícekrát roztok tuto neznámou energii přijímá a tím má být účinnější. Pokud přijímáme křesťanský světonázor jako boží neměnnou pravdu, je nám opět zcela zřejmé, že se za homeopatií skrývají duchovní mocnosti, které uživatele homeopatie podvádějí a odvádějí od živého Boha a Jeho dobré zprávy o Pánu Ježíši Kristu.

C) Akupunktura

Aby nebylo nejednoznačných metod, které se často tváří vědecky a neduchovně, málo, přidáme do našeho seznamu i akupunkturu. Jedná se o tisíce let starou tradiční metodu čínské medicíny, která je bytostně spjata s čínským náboženstvím - taoismem. Toto náboženství věří, že svět vznikl díky jakési přírodní síle, která má dvě základní podoby - jin a jang. Protiklady a protichůdné póly, mezi kterými osciluje celý vesmír. Není tedy rozdíl mezi dobrem a zlem, vše je stejné povahy. I zde je základní myšlenkou harmonie mezi vesmírem a člověkem. Ta má být definována všeobjímající energií čchi, která v člověku proudí skrze tzv. meridiány. Její narušení má způsobovat zdravotní komplikace a různé nepříjemnosti. A právě na meridiánech mají podle této filozofie existovat jakési aktivní body, skrze které lze tyto dráhy ovlivňovat napíchnutím akupunkturních jehliček. Názory na počet a umístění akupunkturních bodů se liší, mají jich být však stovky. Cílem vpichování jehliček a samotné léčby má být ovlivňování proudění energie čchi, která zapříčiní obnovení narušené rovnováhy mezi principy jin a jang.

Jelikož je ale akupunktura velmi populární, snaží se ji mnoho badatelů odmytologizovat a nasadit jí vědeckou masku. Tím získáváme dva základní tábory, které spolu zásadně nesouhlasí. Jeden tábor tvrdí, že pro fungování akupunktury je nutné přijetí celého filozofického pozadí (taoismu), druhý zase tvrdí, že se jedná o tzv. popudovou léčbu, která pro vysvětlení svého fungování nepotřebuje žádnou existenci meridiánů, energie čchi ani jin a jang.

To je samozřejmě pro mnohé matoucí. Není asi třeba zdůrazňovat, že věda existenci meridiánů ani akupunkturních bodů nikdy neprokázala. Naopak je prokázáno, že je vlastně jedno, které body stimulujeme. Jediným významným efektem z pohledu vědy je účinnost díky již zmíněnému placebo efektu, ale také díky tvorbě přirozených tlumicích látek zmírňujících bolest, tzv. endorfinů. Někdy se navrhují i jiné mechanismy, které mají uzdravující účinky způsobovat, ty jsou však spekulativní a neprokázané. Mnoho odborníků má tedy i na odmytologizovanou formu akupunktury rozporuplné či odmítavé názory.

Jak se tedy k akupunktuře postavit? Pro mě jako křesťana je taoistická verze této metody zcela nepřijatelná. Jsem křesťan, ne taoista. Co však s akupunkturou, kterou mi nabídne ateistický lékař s tvrzením, že se jedná o metodu založenou na čistě biologických reakcích těla?

Jelikož je i tento druh "vědecké" akupunktury vysoce spekulativní v kontextu duchovního pozadí (už kvůli svému neoddiskutovatelnému náboženskému původu, víceméně záhadnému fungování, riziku přijetí falešného světonázoru nebo i kvůli vedlejším účinkům spojeným s vpichováním jehel), nemohu ani jej doporučit jako bezpečnou metodu AM. A není také důvod. I kdyby teoreticky byla tato odduševněná forma akupunktury skutečně bezpečná, není sama o sobě nenahraditelná ani nezbytná. Pro stejné fyziologické účinky máme spousty jiných nespekulativních léčebných metod. Dr. Štěpán Rucki ve své knize Alternativní medicína - pomoc, nebo nebezpečí? cituje dr. Schnorrenbergera, západoněmeckého odborníka na akupunkturu, který píše:

"Překvapivé účinky se dostavují pouze tehdy, když se léčitel řídí originálními předpisy starými několik tisíc let. Akupunkturista se musí bezpodmínečně řídit teorií staré čínské medicíny, pokud chce dosáhnout léčitelských úspěchů. V opačném případě je to jen nespecifická popudová léčba.".

D) Makrobiotika

Alespoň stručně bych se rád zmínil také o formě AM, která se skrývá za problematikou zdravé stravy. Chci na tomto příkladu ukázat, že se z křesťanského pohledu démonická učení skrývají téměř ve všech oblastech lidského života. A právě zdravé stravování a různé diety jsou v dnešní době velmi aktuálním tématem a byznysem. Všude jsou geneticky modifikované potraviny, éčka, konzervanty, potraviny ošetřené různými jedy apod. Proto je vyhledávání zdravého životního stylu velmi důležité a v obecné rovině samozřejmě vhodné. Jenže i zde se snaží prosazovat různé nekřesťanské filozofie. Jedna z nich je skryta za tzv. makrobiotiky. A je to opět taoistické pojetí jin a jang nebo zen-buddhismus. Jak jsme si již řekli, nemoc má být způsobena nerovnováhou těchto sil v lidském organismu. Podle makrobiotiky mají různé potraviny rozdílné rozložení těchto sil. Některé jsou více "jangové", jiné "jinové". Kombinací potravin pak máme docílit harmonie jin a jang ve svém organismu a tím obnovit své zdraví. Důležitým rituálem je zde také žvýkání těchto potravin (např. stokrát), které má umocnit jejich energetický účinek. V neposlední řadě je výmluvné, že je tato metoda často spojována s jinými nebiblickými metodami duchovního rozvoje. Z čistě zdravotnického hlediska může být dokonce nebezpečná, neboť se např. u dětí objevují výživové nedostatky.

Zkrátka a dobře, démonická nauka v kabátě životosprávy. Velmi podobný princip fungování energií nalézáme také v komplexní nauce feng-šuej, kde se harmonie a zdraví dosahuje např. úpravou domácnosti. Správné rozmístění předmětů má pak sloužit nerušenému proudění energie čchi a našemu harmonickému životu.

E) Hypnóza

Možná jste udiveni, proč mezi nebezpečné metody AM zařazuji i hypnózu. Ta je sama o sobě velmi specifická a je mnohými považována za bezpečnou psychologickou metodu. Chci však i na ní ukázat, že je z duchovního pohledu přinejmenším pochybná. Zároveň chci předložit určitý příklad, jak lze přistupovat (posuzovat z duchovního hlediska) k těmto a podobným, hůře uchopitelným, metodám.

Hypnóza je technika, ve které hypnotizující přebírá kontrolu nad vědomím hypnotizované osoby. Ta je během hypnózy v tzv. změněném stavu vědomí. Během níje velmi zvýšená její sugestibilita (schopnost přijímat myšlenky hypnotizéra jako autentické). Ne každého lze hypnotizovat. Je zde zapotřebí (většinou) vlastního souhlasu a spolupráce. Člověku pak lze vsugerovat neexistující vjemy, o kterých je hypnotizovaný přesvědčen, že jsou reálné. Lze také tímto způsobem naprogramovat mysl, aby vyhodnocovala některé své znalosti úplně iracionálním způsobem nebo aby měla různé halucinace. Je proto velmi důležité, komu se vydáváme takto do rukou, neboť zde existuje reálné nebezpečí zneužití a nežádoucí manipulace naší mysli. Hypnózy je proto často využíváno k prospěchu hypnotizovaných tím, že pomáhá odbourávat různé potlačené bloky z dětství apod.

Nechci na tomto místě vynášet jednoznačný soud. Chci však poukázat na z křesťanského pohledu vysokou spekulativnost a v mnoha případech také provázanost s okultismem. To je zřejmé např. z toho, že:

Schopnost hypnotizovat lidi nemá každý a často se vyskytuje v kombinaci s jinými okultními schopnostmi;
Je zde zřejmá příbuznost s magickými principy, které se taktéž snaží o manipulaci s myslí druhých. Nemluvě o tom, že hypnózu mágové někdy zneužívají;
Někteří lidé mají okultní schopnosti pouze během hypnózy, nebo je dostali až po hypnotické seanci. Např. americké médium Arthur Ford také doporučuje účastníkům speciálního kursu k dosažení schopností média, aby se nechali hypnotizovat, protože do nich může lépe vstoupit kontrolní duch;
Zdůrazněme, že stavy transu a změněného stavu vědomí sledujeme i u jiných okultních seancí a technik. Vypínáme v ní svoji mysl a otevíráme se cizím vlivům.
Někteří křesťanští poradci, kteří se věnují lidem s okultním zatížením, poukazují na případy, kdy hypnóza vedla k mnohaletým psychickým či fyzickým problémům.

Jak tedy otázku hypnózy uzavřít? Upřímně řečeno, nevím, zda můžu vynést jednoznačný verdikt. Lidská mysl je velmi neprobádaná oblast a osobně věřím, že zde existuje spousta psychologických mechanismů, které lze i z duchovního hlediska bezpečně aktivovat či regulovat, a tím docílit požadovaných výsledků. Podle mnoha indicií však takto bezpečnou metodou hypnóza (alespoň v její velké části) není.

Závěrečné shrnutí

Metody okultní alternativní medicíny jsou v naší zemi velmi oblíbené. Mnohdy jsou považovány za vědecké či přírodní bez jakéhokoliv spirituálního obsahu. Na několika příkladech jsme si ukázali, jak lze jejich duchovní povahu při bližším zkoumání odhalit. Tyto metody jsou démonickými naukami, které nabízejí lákavou vidinu zdraví, v konečném důsledku však přinášejí neštěstí.

96. otázka - Může křesťan chodit k léčitelům?

aaa

Doplňující videa k tématu

1) Přednáška MUDR. Štěpána Ruckiho, CSc. na obecné téma Alternativní medicína, pomoc, nebo nebezpečí?

2) Přednáška PharmDr. Mgr. Aleše France, Ph.D. na téma okultní podstaty přípravy homeopatik