83. otázka - Proč se Bůh mnohým nevěřícím skrývá?

 "...nevidím důvod, proč se vnucovat něčemu, co se mi schovává. Takže až se přestane bůh schovávat jako malý usmrkaný děcko, tak se s ním můžu pobavit, co a jak. Pokud to není možné, nemá šanci, abych se snažila já jeho poznat, když on nechce...".

Takto reagovala jedna diskutující na internetovém diskuzním serveru. Existuje mnoho lidí, kteří se různými způsoby snažili Boha dosáhnout, ale zdá se jim, že je nedostupný. Jakoby se skrýval. Proč lidé nemohou poznat pravdu jednodušeji? Proč se jim Bůh nedá poznat snadněji a proč je nechává tápat a plácat se v problémech života?

Na prvním místě je třeba říci, že výčitka skrytá v pozadí této otázky je z velké části nepravdivá. Miliony křesťanů, kteří prožívají s Bohem osobní vztah, mohou dosvědčit nespočet osobních zkušeností o tom, jak se jim dal Bůh poznat v době, kdy Jej neznali. Je však pravdou, že se Bůh skutečně v mnohých případech drží opodál a skrývá se. Proč? Upřímně řečeno přesnou odpověď neznám. Bůh sám je autonomní bytostí a nemusí se nikomu zodpovídat. On je ten, kdo se rozhoduje, jak sám chce. Není to tupá neosobní síla, ani automat na modlitby, do kterého hodíme přání, načež vypadne zázrak. Přesto všechno chci vyzdvihnout několik principů, které Bible i praktické zkušenosti křesťanů podtrhují a jsou pro Boží jednání důležité.

"...On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel. Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko." Skutky apoštolské 17:26-27

Bůh je skrývající se Bůh. Je to Jeho vlastní rozhodnutí. Chce se nechat hledat a chce, abychom byli v procesu Jeho poznání aktivní. Tato aktivita má svá pravidla. Jedno z nejdůležitějších je upřímné srdce a hluboká touha poznat pravdu. Je pravdou, že se Bůh dává poznat i lidem, kteří Jej nehledají, nebo v některých případech proti Němu přímo bojují (možná právě díky přímluvným modlitbám křesťanů, kteří za tyto lidi u Boha prosí). To však není pravidlem a obvykle jsme to my, kdo musí odpovědět na tichý Boží hlas v našem srdci vlastním hledáním.

Opírám se především o svoji vlastní zkušenost a svědectví mnoha dalších křesťanů. Také bych si mohl stěžovat, proč se mi Bůh nedal poznat dříve. Jenže problém byl v tom, že já Jej ve skutečnosti moc nehledal. Byl mi v podstatě lhostejný. Až tehdy, kdy jsem k Němu začal volat (už ne jenom povrchně a sobecky) z celého svého srdce a celou svojí bytostí a prosit Jej, aby mi dal poznat Pravdu, teprve tehdy uvedl věci do pohybu. Ježíš kdysi zaslíbil:

"Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno." (Matouš 7:7-8).

Budete-li tedy upřímně hledat pravdu, věřím, že ji najdete. Možná to bude trvat den, možná týden, rok, dva...nevím, ale pokud ve svém upřimném postoji vytrváte a budete toužit po odpuštění (a opuštění) svých vin a špatností, Bůh se k tomu jistě přizná.

Základem pro volání, které Bůh velmi rád slyší, je upřímné srdce, pokora, uvědomění si vlastních chyb (nikoliv jejich omlouvání a ospravedlňování), touha tyto chyby změnit a víra v to, že Bůh je a slyší vás. Ona diskutérka, která pohrdavě viní Boha ze skrývání, tyto podmínky rozhodně nesplňuje. Zároveň k Němu přistupuje s pyšným postojem ve smyslu "jak si dovoluješ se mi skrývat?". Pokud své smýšlení nezmění, jednou nad svým vzdorem velmi zapláče . Až jednou před Božím trůnem pochopí, že Bůh není náš nepřítel, ale my sami jsme ti, kdo mají velký problém, bude pro ni pozdě. Bůh je však milostivý a ona i lidé s podobným přístupem mají stále ještě naději.

Závěrečné shrnutí

Bůh se z mnohých důvodů skrývá. Jedním z nich je zachování principu svobodné vůle, vedle toho touží po naší upřímné touze a hladovějícím srdci po Něm samotném. Pokud však po Bohu skutečně upřímně toužíte a budete Jej hledat, dá se vám poznat.