69. otázka - Jak poznat zdravou církev a nenaletět falešnému učení?
Jak poznat církev, která by mi duchovně neublížila, ale naopak mě vedla blíže k Bohu? Je pravdou, že v evropském kontextu a konkrétně u nás je hledání živé církve poměrně obtížné. Situaci komplikuje i skutečnost, že základním měřítkem pro posouzení církve není pouze míra zdravého biblického učení.
Mnoho křesťanů a církví má do určité míry pravé poznání, přesto je jejich problémem jakýsi duchovní spánek. Znají pravdu a vědí, co by měli dělat. Přesto se rozhodli (byť podvědomě), že podle této pravdy žít nechtějí. Vždyť my v Evropě Boha vlastně ani nepotřebujeme! Máme auta, domy, počítače, internet, Facebook, televize, tablety, kroužky, cvičení, diety, kina, divadla, různé hry a zábavu..., jsme tak pohlceni a zaměstnáni moderním světem, až se mi zdá, že jsme často jeho otroky. Na Boha nemáme čas. Žijeme ve svobodné Evropě (alespoň zatím), nikdo nám neusiluje o život, většina z nás má střechu nad hlavou, máme co jíst..., tak proč se starat o Boha?
Smutnou pravdou je, že jsme jako křesťané tomuto tlaku podlehli a jsme často tzv. "vlažní". Spousta protestantských církví je věroučně vcelku v pořádku (výjimky samozřejmě existují), přesto je duchovní zdraví jednotlivých sborů různé město od města. V realitě to tedy vypadá tak, že jindy téměř mrtvá církev může mít několik velmi živých a probuzených sborů, kde lidé hoří pro boží království, a naopak - církev, která je většinově zdravá a v pořádku, může mít uvnitř sebe několik sborů, které jsou vlažné, či dokonce mrtvé. Tato situace však není ničím novým. Pán Ježíš jedné z církví, kterým adresuje své poselství, píše toto varování:
"Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý." (Zjevení Janovo 3:15-17)
Tato církev nebyla možná nijak významně odlišná od mnohých, které pozorujeme dnes. Kritéria posuzování církví tedy spočívají v pravdivém vyučování, ale také v ochotě toto vyučování následovat a boží vůli činit. I z tohoto důvodu je částečně zbytečné doporučovat konkrétní církevní denominaci, nebo od některé z nich odrazovat. Mnohé z českých církví mají v hlavních otázkách biblického poznání pravdu. Jsou v ní upřímní a krásní lidé, kteří navzdory různým nedostatkům (či falešným naukám dané církve) Boha milují a chtějí Jej následovat. Je pravdou, že některé církve bych vám osobně s čistým svědomím nemohl doporučit, přesto i v takových lze najít občas probuzenecké skupiny, které berou Boha velmi vážně.
Znaky zdravé boží církve
Jak se tedy vyznat v množství církví, které existují? Lidé by chtěli vědět, jak správně rozeznat dobrou, špatnou či dokonce nebezpečnou církev. Některé ze základních principů a ukazatelů zdravé církve si ukážeme. Na tomto místě chci však zdůraznit, že Bůh sám není zodpovědný za chyby žádného člověka či církve (ať už Jeho, nebo falešné). Bůh dal všem svobodu volby - můžete žít podle Jeho slova, nebo nikoliv.
Dále je nutné si uvědomit, že žádná církev není dokonalá a do příchodu Pána Ježíše ani nebude. Nenajdete také asi církev, se kterou byste souhlasili v každém detailu jejího učení. To se nám ale nesmí stát výmluvou, na jejímž základě bychom odmítli církev vyhledat nebo přestali usilovat o to, co nejvíce se dokonalé církvi podobat.
Základní znaky zdravé církve:
ZDRAVÉ UČENÍ - ve zdravé církvi je nutnou podmínkou, aby bylo alespoň v základních otázkách učení v souladu s Biblí. Především otázky týkající se nauky o Bohu (trojjedinost, jedinečnost apod.), nauky o Ježíši (plně člověkem i Bohem, Jeho zástupná smrt apod.), nauky o Duchu svatém (nikoliv neurčitý princip či síla, ale samostatná osoba boží Trojice) atd.
UČENÍ O SPÁSE - zdravá církev učí, že spásu a boží věčnost lze získat výhradně z milosti, na základě oběti Pána Ježíše Krista. Neznamená to, že se nemusíme na každý den posvěcovat, navštěvovat bohoslužby apod., znamená to však, že pokud nějaká církev tvrdí, že pro spásu musíte dělat ty a ty úkony nebo dokonce být jejím členem, abyste byli spaseni, není toto učení biblické.
NEELITÁŘSTVÍ - kvalitní církev nemá pocit výlučnosti, naopak - tvrdí-li nějaká skupina, že pouze oni jsou tou jedinou pravou církví, pak je velmi pravděpodobné, že se mýlí i v jiných důležitých aspektech křesťanství. Pocit výlučnosti je jedním z charakteristických znaků sekt. Členové zdravé církve budou uznávat, že jejich společenství (či denominace) nejsou tou jedinou pravou církví. Nebudou (bez vážných důvodů) upírat příslušnost k boží církvi těm, kteří nemají jejich konkrétní církevní označení. Všechny, kteří vložili svou důvěru v Krista, budou přijímat jako své bratry a sestry.
PROMĚNA ŽIVOTŮ - V kvalitní církvi se lidé mění k lepšímu a více se připodobňují životu Pána Ježíše. Ten řekl, že:
"...strom se pozná po ovoci. Je-li strom špatný, je špatné i jeho ovoce. Je-li strom dobrý, dává dobré ovoce." (Mt 12,33)
BIBLE JAKO ZÁKLAD - Bibli sice používají všechny církve, ne všechny však věří všemu, co vyučuje. Mnohé církve si také k Bibli přidávají svá nařízení a nauky, které někdy staví naroveň Bibli samotné. Těm může být výstrahou toto Ježíšovo konstatování:
"'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'"(Matouš 15:8-9)
ŽÁDNÍ VYVOLENÍ JEDINCI - typickým znakem sekt jsou různí vyvolení vůdcové či osobnosti, které se musí bezmezně poslouchat, ke kterým se musí vzhlížet nebo které jsou něco více než ostatní členové dané skupiny. V pravé církvi jsou si všichni před Bohem rovni. To však neznamená, že Bůh neustanovuje učitele a autority, které máme ctít a v rámci božích principů poslouchat.
EVANGELIUM NÁSLEDOVÁNÍ - z amerického kontinentu se k nám valí stále větší vliv tamějších křesťanských proudů. Ne vždy je to špatné, v některých případech ale získávají na popularitě skupiny, které propagují tzv. evangelium prosperity. Dogmaticky byste možná nepoznali rozdíl oproti jiným církvím, jejich důraz je ovšem zaměřen velmi silně na to, že křesťané po obrácení musejí být bohatí, úspěšní, uzdravení z jakékoliv nemoci apod. Pokud se tak neděje, je s jejich vírou něco v nepořádku. Toto je falešné křesťanství. Zdravé církve jsou otevřené možnostem božího požehnání i nadpřirozeného uzdravení, není to však podmínkou a tyto církve vědí, že Bůh takto nejedná vždy. Pravé evangelium je o poslušnosti Bohu a snaze proměňovat svůj charakter ve světle božího slova.
LÁSKA A PŘIJETÍ - ve zdravé církvi jsou si lidé vědomi svých vlastních nedostatků, respektují druhé, mají se navzájem v lásce, snášejí se a pokud si v něčem ublíží, odpouštějí si.
EVANGELIZACE - zdravá církev poslouchá boží příkaz nést evangelium ztraceným. Bude mít proto misijní důraz a touhu představit boží lásku i ostatním lidem. Takováto církev nebude čekat, až k ní přijdou lidé sami.
Víte, jak poznají experti falešnou bankovku? Nespočet hodin jednoduše pozorují bankovku pravou. Jakmile se pak dostanou do styku s bankovkou falešnou, ihned její odchylky rozeznají. Proto je má rada následující - studujte s modlitbou Boží slovo a hledejte pravdu v něm. Pokud se jím necháte prostoupit, mnohem snadněji pak rozeznáte falešná učení, která se vám nabízejí jako pravda. Pokud se rozhodujete, které církve byste se mohli stát členy, doporučuji vám to nejdůležitější -modlete se, aby vás Bůh vedl a ukázal vám, kde je vaše místo.
Závěrečné shrnutí
V některých lokalitách může být nalezení zdravého křesťanského společenství velmi obtížné, neboť pravá víra a oddanost k Bohu jsou v dnešní době v našich končinách stále větší vzácností. Přesto všechno takové církve existují a touží sloužit živému Bohu. Zdraví těchto společenství lze posoudit především přístupem k Pánu Ježíši Kristu a Bibli jako takové.