65. otázka - Nepodmiňuje křesťanství kultura, kde se narodíme?

Existuje spousta skeptiků, kteří se domnívají, že je křesťanství na národní úrovni podmíněno kulturou a na individuální úrovni přímo rodinou, ve které se narodíme. Na základě této domněnky se často odmítají o křesťanství bavit a poukazují na to, že pokud bychom se narodili v Indii, byli bychom pravděpodobně hinduisté, pokud v Saudské Arábii, muslimové apod. Pokud se pak narodíme v křesťanské rodině, budeme nejspíše křesťany, pokud v muslimské, budeme muslimy atd.

A právě proto, že jsme se (my křesťané) narodili v "křesťanské" Evropě či Americe, jsme docela logicky právě křesťany.

Námitky

Nelze popřít silný vliv kultury formující naše názory a částečně určující naši identitu. Toto vysvětlení je přesto nedostačující a nelze jím otázku náboženství spolehlivě zodpovědět. Je totiž nezpochybnitelnou zkušeností, že lidé své vyznání napříč náboženským vyznáním mění. Co se pak týče křesťanství, děje se tak mnohdy navzdory krutému pronásledování, kdy přijetí křesťanské víry znamená rozsudek smrti či velmi vážné problémy.

a) Úroveň rodiny

Své by o tom mohli vyprávět mnozí křesťanští rodiče, kteří své děti vedli k víře v Boha, ale přesto jejich příkladu děti nenásledovaly. A naopak - mezi křesťany je nespočet těch, kteří k Bohu nebyli vůbec vedeni, a někdo o Něm v dětství téměř vůbec neslyšel. Přesto si je Bůh k sobě povolal a dal se jim poznat.

b) Úroveň kultury (národů)

Bůh se skrze mnohé misionáře dává poznat lidem ve všech částech naší planety. Na mnoha místech církev roste doslova po milionech. Příkladem může být Čína. Ještě před cca 100 lety zde byla jen hrstka křesťanů, které tehdy vyvraždili či vyhnali. Stejný scénář se opakoval o cca 50 let později, kdy byli mnozí křesťané znovu krutě vyhlazeni (vyhnáni). Poté se však Bůh nad touto zemí smiloval a navzdory velmi silnému a krutému pronásledování, kdy byli (a ještě jsou) mnozí křesťané mučeni, se křesťanská církev rapidně rozrostla. Dnes čítá mnohé desítky milionů věřících. Jeden známý křesťan čínské tajné "podzemní církve" jménem YUN, který zakusil mnohá mučení, ale i zázraky, na toto křesťanské "probuzení" ve své knize Nebeský muž vzpomíná takto:

"V zimě roku 1978 jsme začali křtít. Jediným bezpečným způsobem, jak to provést, bylo vysekat díru do ledu na řece a v noci, zatímco policie spala, křtít nové věřící v mrazivé vodě. Při mnoha příležitostech jsme v řekách a potocích jižního Henanu pokřtili stovky lidí. Někdy Pán učinil zázrak a nikdo z křtěnců necítil mrazivou vodu. Někteří dokonce podotkli, že se jim zdála teplá! Koncem 70. let přicházely k Pánu denně hotové davy... Rok 1980 byl pro církev v Henanu fantastickým rokem. Vzpomínáme si, že to byl rok, kdy Bůh neustále konal zázraky a uzdravení a Ježíšovo slovo se k mnohým dostalo nadpřirozeně. Tohoto skvělého roku jsme byli svědky ohromného růstu církve.

Bůh respektuje kultury. Mnohdy jsou protikřesťanské kultury pouze ovocem odpadnutí od Boha, proto Bůh dopouští, aby lidé žili pod jejím vlivem. On je však milosrdný a dává i jim možnost k sobě přijít.

Závěrečné shrnutí

Nelze tvrdit, že kulturní a rodinné aspekty nemají na přijetí určitého náboženství žádný vliv. Pokud je ale křesťanství pouhou záležitostí kultury či výchovy, jak pak vysvětlíme desítky milionů obrácených v Číně, ateistických režimech, gulazích a mnoha jiných místech, nemluvě o jedincích na individuální úrovni, kteří o Bohu nikdy předtím neslyšeli, a přesto je vnitřní zkušeností přesvědčil o své existenci a lásce?