64. otázka - Křesťanství je mladé náboženství, jak může být pravé?

Nejednou jsem se setkal s argumentem, že křesťanství nemůže být pravé z důvodu jeho relativního "mládí". Vzniklo totiž přibližně před 2 000 lety. Proto někoho napadají otázky typu: "To Bůh neměl o lidi předtím zájem?" Celá tato myšlenka však stojí na neznalosti základů křesťanství. Odpověď je prostá. Křesťanství zde bylo (zjednodušeně řečeno) po celou dobu existence lidstva a lidé v Boha věřili již od prvních prapředků až po naši generaci. Křesťanství je totiž životně spjato s judaismem - konkrétně Starým zákonem Bible.

Stará smlouva (starý zákon)

Stará smlouva je "smlouva", která byla uzavřena mezi Bohem a izraelským lidem. Biblické knihy, které tvoří Starý zákon, obsahují informace o stvoření světa, prvních lidech, lidské vzpouře, o vzniku civilizací apod. Zároveň však Bůh na těchto stránkách zasliboval skrze proroctví zachránce (mesiáše), který má přijít a který má ustanovit smlouvu novou a dokonalejší. Tímto mesiášem byl Ježíš Kristus.

Nová smlouva (nový zákon)

Nová smlouva je pak právě o tom, že tento zaslíbený mesiáš přišel, žil mezi námi, zemřel, byl vzkříšen a nyní panuje po pravici Boha Otce. Právě tímto vším, co Ježíš učinil, nastolil novou smlouvu mezi člověkem a Bohem. Lidé nové smlouvy se nazývají křesťany. Proto můžeme tvrdit, že křesťanství je zde vlastně od počátku - neboť vypovídá o stejném Bohu, o kterém čteme na stránkách Starého i Nového zákona. Boží poselství proto zůstává stejné, s jediným rozdílem. Zatímco před příchodem Ježíše měli lidé věřit, že Bůh pošle zachránce, po jeho příchodu mají věřit, že Jej již poslal.

Vykrádání cizích náboženství?

V souvislosti s nízkým stářím křesťanství existují také jiné otázky a protiargumenty. Někteří lidé se snaží dokázat, že křesťanství vzniklo vykrádáním myšlenek starodávných orientálních náboženství. Ve svém důsledku tedy není ničím jiným než jakýmsi "mišmašem" různých prvků, motivů a nauk jiných, nekřesťanských kultur. Jedním z celosvětově nejslavnějších dokumentů, který se snaží tento názor "dokázat", je i dokument Zeitgeist. Vynakládá mimo jiné velmi silnou (až fanatickou) snahu zničit jakoukoliv důvěryhodnost osoby Ježíše Krista. Počínaje zpochybněním jeho historičnosti, konče snahami ukázat, že mnoho motivů Ježíšovy osobnosti (datum narození, počet učedníků, aspekty Jeho narození apod.) vidíme i u jiných kultů a bohů. Stručně řečeno- tento miliony lidmi oblíbený snímek slaví skutečně velký úspěch a zástup diváků jeho závěrům bezmezně věří. Skutečnost je však taková, že se jedná o silně manipulativní a lživé dílo používající často nesprávné, lživé a zavádějící informace - o odborné metodologii ani nemluvě. Na internetu lze k tomuto snímku dohledat mnoho kritických reakcí, včetně odborných, odhalujících mnohé manipulace a lži v otázce kritiky křesťanství.

Nejčastěji uváděné podobnosti mezi pohanskými mýty a křesťanstvím v tomto dokumentu a jemu podobných jsou v mnoha případech velmi nucené, a v nejednom případě je informace o údajné paralele dokonce přímo smyšlená. Jedna odborná kritická recenze se k těmto paralelám vyjadřuje následovně:

"První věcí, která mě udeřila poté, co jsem zhlédl první část Zeigeist, bylo kromě zjevných chyb to, jak zastaralý ten film je. Jeho hlavní argument vychází z poukazování na paralely mezi křesťanskou vírou a dalšími věroučnými systémy se závěrem, otevřeným či řečeným mezi řádky, že zde proto musí být spojení. Taková argumentace byla populární mezi skeptiky první poloviny 20. století a předtím, ale jak jsme se dočkali vážnějšího bádání, tyto argumenty byly odloženy. Hlavním nedostatkem v takových argumentů je, že jsou selektivní, a tím pádem povrchní. Jsou selektivní v tom, že berou v potaz pouze věci, které (zdánlivě) souhlasí, a ignorují odlišnosti. Což vede k tomu, že jsou povrchní, neboť vše, co se jeví jako paralela, jakkoliv slabá, je bráno jako paralela. Následkem řetězení se pak nalézají významy i tam, kde neexistují... Problém, který badatelé odhalili, je, že čím víc hledáte paralely, tím více jich nalézáte, i u věcí, mezi nimiž zjevně žádné spojení nebylo. Proto vědci již dávno shledali, že podobné paralely jsou docela k ničemu." [2]

Nemáme zde prostor rozebírat konkrétní mysterijní kulty a postupně jejich argumenty vyvracet, proto mi dovolte pouze několik slov závěrem. Nikdo nepopírá, že neexistují určité podobnosti, které mohou vzbuzovat různé otázky. Je však nutné si uvědomit, že podobnosti tohoto charakteru jsou napříč veškerou lidskou kulturou a zkušeností - a to prostě proto, že jsme lidé s podobným cítěním, uvažováním, stejnou hříšnou přirozeností, stejnými sklony k řešení problémů apod. V neposlední řadě nelze neopominout roli božího nepřítele satana, který se již tisíciletí snaží boží dílo zničit a zpochybnit. Nicméně navzdory těmto podobnostem neexistují žádné důvěryhodné a přesvědčivé důkazy, které by v tomto kontextu zpochybňovaly základy křesťanství a osobu Ježíše Krista.

V současné době je mezi odborníky myšlenka ovlivnění křesťanství mysterijními náboženstvími téměř zcela opuštěná. Např. profesor starého zákona T. N. D. Mettinger to ve své studii na toto téma potvrzuje slovy: "Ti, kteří ještě stále smýšlejí jinak, jsou považování za poslední příslušníky téměř vyhynulého druhu." [3]

Závěrečné shrnutí

V esoterických kruzích jsou teorie a myšlenky o ovlivnění křesťanství mysterijními kulty velmi rozšířené. Existuje hodně argumentů, proč tyto domněnky na základě racionálních úvah odmítnout. Historická skutečnost, potvrzovaná mnoha badateli v této oblasti, je zkrátka a dobře jiná. Velmi mnoho podobností a údajných paralel je uměle vykonstruovaných, zjevně nepravdivých nebo ve skutečnosti hledajících spojení tam, kde žádné není.