61. otázka - Pokud byla celosvětová potopa, kam se poděla všechna voda?

Skeptici nezřídka tvrdí, že pro biblickou potopu neexistují žádné důkazy a víra v ni se rovná intelektuální sebevraždě. Inu, kdo nechce vidět, nevidí. Pro stromy nevidí les. Otázka totiž není, zda jsou důkazy, ale jakým způsobem interpretujeme pozorovanou realitu. Všichni vědci mají stejné fosilie, stejné vrstvy, stejnou přírodu. Pokud však někdo a priori předpokládá miliony a miliardy let v kontextu stáří a vývoje Země a zároveň předem odmítá biblické poselství, musí nutně realitu interpretovat jiným způsobem než ten, který tato stanoviska nezastává.

Navzdory těmto siláckým výrokům mnoho vědců nalézá nespočet důkazů pro tuto bezprecedentní katastrofu a tvrdí, že mnohé geologické reálie vykazují známky katastrofického původu. Katastrofismus přijímají ve stále větší míře i sekulární geologové. Nepřijímají samozřejmě biblické závěry, nicméně jsou čím dál více nuceni uznat katastrofické příčiny mnohých nálezů. Realitu však mnohdy interpretují spíše tak, že byla vytvořena mnoha menšími katastrofami.

Jaké jsou důkazy pro potopu?

V první řadě je nutné si uvědomit, že biblické potopě, stejně jako jakékoliv jiné dávné události, nebyl nikdo z nás přítomen a ani ji nikdo přesně vědecky nezaznamenal, proto nejsou známy přesné detaily tohoto procesu a některé otázky zůstávají i pro věřící vědce stále neobjasněny. Jsme plně odkázáni na interpretaci skutečností a důkazů, které najdeme nyní - tisíce let po oněch událostech. Položme si tedy otázku, co bychom očekávali, že v našem světě nalezneme, pokud by se potopa skutečně stala. Posuďte sami několik příkladů...

  • Naplaveniny (tzv. sedimenty)

Tvoří většinu povrchu Země. Mnohé z těchto sedimentárních vrstev lze sledovat napříč celými kontinenty.

  • Žádná eroze vrstev

Když pozorujeme mnoho sedimentárních vrstev, zjišťujeme, že nejeví téměř žádnou známku eroze, jakou bychom očekávali, pokud se tvořily miliony let. Jsou nezřídka naopak ploché a s ostrými hranami. Přesně tak, jak bychom očekávali při rychlé katastrofické události [69].

  • Zohýbané vrstvy

Horninové vrstvy jsou nezřídka prohnuté, nikoliv však rozlámané, jak bychom očekávali. Přirozenou odpovědí, která se zde nabízí, je, že všechny tyto sedimentární vrstvy byly uloženy rychle a ihned zvrásněny (dokud byly ještě měkké a vláčné), stejně jako to vidíme např. u hrnčíře, který výchozí neztvrdnutý materiál ohýbá podle svých potřeb [70].

  • Polystrátové fosilie

Jedná se o zkamenělé holé kmeny stromů, které jsou nalézány ve velmi zajímavé pozici - prostupují totiž vertikálně několika vrstvami hornin.

  • Uhlí, ropa, zemní plyn

Mnoho lidí vůbec netuší, že lze uhlí (nebo také třeba diamanty!) vytvořit v laboratoři za pár dnů, případně měsíců. Stačí pouze správné podmínky, tlak a především teplota. Uhlí tedy vykazuje katastrofický původ. Ukazuje se také, že často není ze stromů, které rostly na daném místě, ale byly připlaveny. Stejně tak je to i s ropou či zemním plynem - vznikly působením tlaku a teploty na živočišné a rostlinné zbytky. Někteří vědci ukazují, že i tyto suroviny mohou vzniknout během krátké doby (nikoliv postupně během milionů let) [71]. V neposlední řadě se v uhlí postupně nalézá řada předmětů lidské výroby či koster, což je pro teorii potopy snadno vysvětlitelné.

  • Fosilie (zkameněliny)

Jedním z velmi hezkých argumentů pro podporu biblické katastrofické události jsou právě zachovaní živočichové a různé rostliny, které "zakonzervovaly" vody a bahna potopy.

A) Svět je jeden obrovský hřbitov

Obrovské množství (doslova miliardy rostlinných i zvířecích) fosilií nalézáme na rozsáhlých fosilních "hřbitovech" po celém světě. Tyto hřbitovy nezřídka obsahují různorodou směsici živočichů, kteří spolu nežijí (suchozemští a mořští živočichové). Mnohdy jsou tyto fosilie "v křeči", což jenom podtrhuje jejich zápas o život v proudící vodě. Výjimkou nejsou ani výborně zachované drobné detaily, které také svědčí o rychlém sledu událostí (např. ryba požírající jinou rybu, zřetelné linie "rosolovitých" medúz, stopy živočichů nebo třeba dešťové kapky) [72].

B) Hřbitovy tam, kde byste je nečekali

Dalším velmi zajímavým argumentem pro celosvětový rozsah katastrofické potopy jsou fosilie mořských (a jiných) živočichů, které se nalézají v horských oblastech vysoko nad hladinou moře.

Geolog Dr. Andrew Snelling k tomu říká: "Fosilizovaní mořští tvorové i rostliny nalézané v horninových vrstvách tisíce metrů nad úrovní moře jsou tak tichými svědky toho, že vody oceánů zaplavily kontinenty unášejíce miliardy mořských tvorů, kteří pak byli pohřbeni v usazeninách, které za sebou tyto vody oceánů zanechaly. Takto tedy byly miliardy mrtvých mořských organizmů pohřbeny v horninových vrstvách po celé zemi." [73]

Vedle toho např. mnozí suchozemští dinosauři nesou jasné stopy uhynutí ve vodě.

Zmínky téměř ve všech světových kulturách

Existuje dohromady okolo 300 legend o celosvětové povodni, které se vyskytují napříč všemi kulturami naší planety a vykazují velmi podobné základní rysy (např. zničení vodou, božský zásah, varování předem, záchrana jen mála lidí včetně zvířat, záchranný prostředek = loď). U nespočtu z těchto kultur či kmenů nebylo možné, aby tyto poznatky získaly kontaktem s misionáři [74].

Nejedná se o stoprocentní důkaz, ale hezký střípek do celé argumentační mozaiky. Co bychom vlastně očekávali, kdyby celosvětová potopa skutečně nastala? Neočekávali bychom právě to, že nám zprávy o ní (byť v kulturně přizpůsobených verzích) předají i ostatní národy? Kdyby tyto legendy neexistovaly, byl by to pro skeptiky argument, proč se o tom nikdo jiný nezmiňuje. Když zde ovšem tyto zmínky máme, přejdou to tvrzením, že se vždy jednalo o lokální záplavy.

Závěr

Klasická evoluční geologie se samozřejmě snaží vymýšlet různé modely, teorie a návrhy, jak se s mnohými i výše uvedenými reáliemi vypořádat, a přináší někdy více, jindy méně důvěryhodné možnosti, jak mohly vzniknout. Nebudu zde polemizovat o ne/smyslnosti a úskalí těchto teorií. Chtěl jsem jen ve stručnosti představit několik příkladů z reálného světa, které velmi hezky ukazují na to, co Bible již tisíce let tvrdí.

Byla potopa celosvětová?

Mnoho kritiků připouští (a také hodně křesťanů tento závěr přijímá), že Bible může popisovat potopu částečně správně. Byla však podle nich pouze lokální (snad v okruhu území Mezopotámie), nikoliv celosvětovou. Toto tvrzení obhajují i výkladem biblického textu, kdy tvrzení "všeobecný" či "světový" přisuzují význam pouze tehdy známého světa. Existuje ale řada indicií a argumentů, které svědčí pro celosvětový rozsah této katastrofy. Pro přehlednost lze tyto argumenty označit za pozorované (empirické) a biblické. Několik empirických indicií jsme naznačili v předcházející části, nyní několik postřehů biblických:

  • Kdyby šlo pouze o místní záplavy, proč by Noe mnoho let stavěl loď? Stačilo za pár měsíců ujít tisíce kilometrů daleko nebo si vylézt na nejvyšší horu.
  • Proč tak velkou loď, aby pojala tolik živočichů? Na lokální záplavy by nebyla potřebná.
  • Proč by vůbec na loď vodil zástupce různé zvěře? I kdyby 100 % živočichů na jednom místě vyhynulo, přirozeným množením by se ekosystém znovu obnovil.
  • Stejně tak, proč by Noe bral i ptáky?

Dále Bible i Ježíš samotný dávají potopu do spojitosti se soudem všech, který jednou přijde znovu. Bible také popisuje, že vody přikryly vrcholky hor, a v neposlední řadě Bůh slibuje, že takovou potopu na Zemi již nikdy neuvede. Nuže, pokud mají pravdu příznivci lokální potopy, Bůh patrně lže, neboť známe spoustu případů obrovských lokálních záplav. 

Zdůrazňuji, že myšlenka uniformismu (velmi populární názor v geologii, že pozorování procesů dnes je klíčem k vysvětlení historie) je moderní vědou a nálezy velmi silně zpochybňována a stále častěji se ukazuje, že geologické reálie na naší planetě vznikly v důsledku katastrofických procesů. Derek Ager, dříve profesor geologie na univerzitě College of Swansea, se vyjadřoval k tomuto tématu následovně:

"Dovolili jsme, abychom byli podrobeni vymývání mozku za účelem zabránit jakékoliv interpretaci minulosti, která by zahrnovala extrémní procesy a dále procesy, které by mohly být označeny jako katastrofické." [75]

Odkud se vzala všechna voda?

Kritici tvrdí, že celosvětová potopa nemohla nastat, protože není možné, aby na Zemi byl dostatek vody k zaplavení Araratu (5137 m n. m.) nebo Mount Everestu 8848 m n. m.). Svoji roli zde sehrálo pravděpodobně více vodních zdrojů. Podívejme se na tři příklady:

  • Podzemní rezervoáry vody - Bible popisuje, že se na začátku katastrofických událostí "provalily všechny prameny obrovské propastné tůně" Genesis 7:11. I z dnešní geologie víme, že se pod zemí nalézají mnohé podzemní rezervoáry, které mohly být dříve významným zdrojem těchto vod. Nelze žádným způsobem zjistit, v jakém počtu a v jakém rozsahu se tyto rezervoáry nacházely (příp. stále nacházejí), jisté však je, že ukazují na reálnou možnost zdroje potřebného množství vody.

  • Nebeské propusti - dalším zdrojem, který cituje Bible, byly tzv. nebeské propusti. Genesis říká, že pršelo nepřetržitě čtyřicet dní. Nelze s jistotou říci, co tím bylo myšleno (zda jen "klasické" mimořádné deště či tzv. "mlžný opar" nebo kombinace s tryskající vodou z podzemních rezervoárů). Tento zdroj byl pravděpodobně spíše podpůrný.

  • Předpotopní svět byl jiný - v kontextu této otázky je velmi důležité si uvědomit, že tehdy neexistovaly takové propasti či tak vysoká pohoří, jak to vidíme dnes. Všechno toto je výsledkem ohromné přírodní katastrofy. Někteří vědci usuzují, že tehdejší pohoří nebyla vyšší než cca 2500 m n. m. a horstva se zformovala katastrofickými procesy během potopy a po ní. Toto je samozřejmě zcela v rozporu s tradičním nazíráním na geologické procesy, ke kterým mělo docházet po stovky milionů let pomocí postupných změn. Pokud se však skutečně taková událost stala, musely být geologické změny nepředstavitelné. Uvažme proto i takové drobnosti jako nálezy fosilií mořských živočichů na Mount Everestu tisíce metrů nad úrovní moře apod. To velmi dobře koresponduje s modelem biblické potopy.

Kam se všechna voda poděla?

  • Největší část je pravděpodobně v dnešních oceánech.
  • Část vody zamrzla na pólech v důsledku prudkého ochlazení.
  • Potopa vytvořila a přinesla hluboké oceánské pánve a výše zmíněné horninotvorné procesy (které utvořily mnoho před tím neexistujících pohoří). Díky nim část vody ustoupila a obnažila více pevniny (nezapomínejme, že většina plochy naší planety tvoří vodní plochy).
  • Část vody je v ovzduší.

Někteří vědci tvrdí, že pokud by se zemský povrch dokonale vyhladil (byl tedy bez hor a prohlubní), voda by nás zaplavila do výšky více než 2,5 km! To zcela jasně ukazuje, že potenciálních zásob vody k zaplavení planety máme více než dostatek. Uveďme si také zajímavou skutečnost, že právě ohromné množství vody na Zemi je dosud neřešitelným oříškem pro evoluční teoretiky. Jak to, že tak obrovské masy vody nepozorujeme na jiných planetách? Kde se na Zemi, která byla údajně žhavá a později vychladla, vzaly oceány vody? V současné době ztroskotává i teorie komet, které měly vodu na planetu Zemi transportovat, neboť voda na kometách má zcela jiné složení než ta pozemská. Vysvětlit existenci tak obrovského množství vody evolučně je zatím velmi složité, ne-li nereálné. Ukončeme naši polemiku slovy apoštolaPetra:

"Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření. "Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem božím z vody a před vodou chráněny.Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul.Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí." 2 Petrův 3:3-7

Závěrečné shrnutí

Ačkoliv nelze ve věci konkrétních detailů provázejících potopu hovořit dogmaticky, existuje mnoho pravděpodobných a slibných scénářů, jak se Biblí zvěstovaná zpráva o potopě mohla stát. Zároveň nalézáme řadu důkazů, které tuto zprávu potvrzují i na poli vědeckého bádání.