56. otázka - Proč tedy většina lidí a vědců věří evoluční teorii?

Pokud existují silné důkazy poukazující na neudržitelný vědecký základ evoluční teorie, proč většina vědců tuto teorii tak nekriticky přijímá? Jak je možné, že tak obrovský zástup inteligentních mozků prosazuje a vyučuje pohádky a lži? Není to spíše tak, že se věřící vědci pletou a snaží se držet své neudržitelné náboženské teorie? Vždyť je to směšné...tolik vědců se prostě mýlit nemůže, přemýšlejí mnozí.

Přiznám se, že mi byla tato otázka rovněž záhadou. Když se však zaposloucháte do životních příběhů vědců, kteří dříve evoluci obhajovali a později ji odmítli, zjistíte velmi zajímavé poznatky. Často můžeme nahlédnout za oponu jejich přemýšlení a zjistit, co je vedlo v tuto teorii věřit. Dozvídáme se, jaká nálada (a někdy také strach) panuje v zákulisí vědecké komunity. U lajcké veřejnosti je široké přijetí evoluční teorie logické - jsme jí systematicky masírováni na každém kroku. Neexistuje snad dokument o přírodě, který by nebyl úzce spjat s evoluční interpretací. Ve školách jsme učeni stejným způsobem a při pohledu na vědeckou komunitu se neodborník neodváží smysluplněji oponovat a předpokládá, že "ti chytří pánové" přece musejí mít pravdu. Co ale samotní vědci? Proč věří evoluci, když vědecká fakta svědčí často proti ní?

Věřím, že ani tady nelze přinést černobílou a jednoznačnou odpověď. Roli zde často sehrává více faktorů najednou a je těžko určit, který má větší či menší podíl na této celosvětové vědecké dezorientaci. Pokusím se několik z nich stručně naznačit.

1) Osvobození k tomu být sami sobě Bohem

"Chci, aby měl pravdu ateismus a zneklidňuje mě fakt, že někteří z nejinteligentnějších a nejinformovanějších lidí, které znám, věří v Boha. Nejde jen o to, že nevěřím v Boha, a tudíž samozřejmě doufám, že se ve svém přesvědčení nemýlím. Jde o to, že doufám, že Bůh neexistuje! Nechci, aby existoval Bůh". Thomas Nagel, filozof 

Stručně a jednoduše - mnozí lidé (nejenom vědci) odmítli Boha, Jeho autoritu a nároky. V konečném důsledku chtějí být sami sobě bohem. Evoluční závěry dávají člověku možnost úniku od zodpovědnosti, kterou někde uvnitř sebe vnímají (Bohem dané svědomí). Tento závěr někdy otevřeně přiznávají i samotní evolucionisté. Kupř. vyznání Alda Huxleyho, ateisty a evolucionisty, jehož článek "Vyznání osvědčeného ateisty" v jedné části říká:

"Měl jsem důvod, proč jsem chtěl, aby svět nedával smysl, proto jsem přijal za své, že nedává žádný smysl, a mohl jsem pak bez obtíží najít uspokojivé důvody pro tento předpoklad. Pro mě, jak asi pro mnohé z mých současníků, filozofie nesmyslnosti byla v jádru nástrojem osvobození, které jsme si přáli. Bylo to zároveň osvobození od určité politické a ekonomické morálky. Měli jsme námitky proti morálce, protože překážela naší sexuální volnosti."

Ano, my si dělejme, co se nám zachce. My si žijme, jak se nám líbí. Nechejme se ovládat svým chtíčem, pudy a nikdo ať nemá právo do našeho života zasahovat. Věřím, že je tento postoj jedním z důležitých motivů vedoucí k různorodé nevíře (zvláště pod nálepkou "věda"). Biochemik Michael Behe k tomu řekl:

"Tento závěr přirozeně vyplývá z faktů samotných - nikoliv z posvátných knih či z náboženského přesvědčení... Zdráhání vědy přijmout závěr o účelném uspořádání podle záměru...nemá žádný ospravedlnitelný základ...Mnozí lidé, včetně mnoha významných a uznávaných vědců prostě nechtějí, aby nad přírodou něco existovalo."

Vedle toho je myšlenka evoluční teorie pro mnohé jakási kotva, jejíž opuštění by bylo pro mnohé velmi bolestivé, pokořující a radikální. Tomu se z pochopitelných důvodů (možná často podvědomě) vyhýbají - a to navzdory důkazům, které jejich víru nabourávají. Nevím, možná se bojí toho, že by neměli věci pod kontrolou... Biochemik Dr. Hans Gaffron o chemické evoluci řekl :

"Je to pěkná teorie, ale neexistuje ani zlomek důkazu, ani jediný fakt, který by nás přiměl k tomu, jí věřit. Existuje pouze přání vědců neuznat diskontinuitu v přírodě a nepřijmout akt stvoření, který je stále nad naše chápání."

2) Pronásledování věřících vědců

Jedním z nejsilnějších důvodů, proč je na první pohled tolik příznivců evoluční teorie mezi vědci, je existence silné a systematické opozice potírající veškeré protiargumenty. Existuje nespočet případů, kdy byli vědci za kritiku evoluční teorie, či jen určitých dílčích aspektů, vyhozeni z univerzit, byly jim odebrány granty, byli zesměšňováni, bylo jim velmi sprostě nadáváno a v podstatě byli diskvalifikováni z odborných kruhů a jejich kariéra byla zničena. Mnoho vědců má tedy obyčejný strach vyjádřit své pochybnosti veřejně. Pokud je totiž v mainstreamové vědecké komunitě nastaven standard (byť nesmyslný) "evoluce je prokázaný fakt a kdo ji zpochybňuje je ignorant a tmář", málokdo se odváží proti tomuto proudu oponovat a riskovat potíže.

Molekulární biolog dr. Jonathan Wells k tomuto tématu říká: 

"...Jejich kritici (zarytých evolucionistů) tím pádem dostanou nálepku nevědeckého přístupu, hlavní vědecké časopisy, jejichž redakční rady ovládají dogmatici, odmítají jejich články, vládní agentury, které posílají návrhy na granty k posouzení dogmatikům, těmto kritikům odmítají poskytovat dotace, až je nakonec celá vědecká obec vyštve ze svého středu. Důkazy proti darwinistickému názoru tak jednoduše zmizí, podobně jako svědci vystupující proti mafii. Nebo jsou důkazy pohřbeny ve speciálních publikacích, kde je může najít pouze horlivý badatel. Jakmile jsou kritici umlčeni a protidůkazy pohřbeny, dogmatici oznamují, že o jejich teorii už se nevede žádná vědecká polemika a že proti ní neexistují žádné důkazy. S použitím této taktiky se obhájcům darwinistické ortodoxie podařilo vytvořit si téměř dokonalý monopol nad dotacemi určenými pro výzkum, nad příspěvky fakultám a kritickými recenzemi v časopisech všude po Spojených státech".

Mnoho vědců přináší svědectví o tom, že i jejich (byť nevěřící) kolegové pochybují o mnohých aspektech (nebo o celé) evoluční teorie, nicméně se takto veřejně nevyjadřují. Wells k tomu dodává: 

"Je pravdou, že překvapivé množství biologů tiše pochybuje nebo odmítá velkolepá tvrzení darwinistické evoluce. Avšak - alespoň v Americe musí mlčet nebo riskovat proklínání, opomíjení, ba dokonce i případné vypovězení z akademické obce. Nestává se to běžně, ale dost často na to, aby to všem připomnělo, že riziko je reálné."

Nositel Nobelovy ceny sir Fred Hoyle řekl: 

"Dnešní věda je v zajetí světonázorů. Každá cesta je zablokována mylným přesvědčením a pokoušíte-li se publikovat v odborném časopise cokoliv odporující dnešnímu světovému názoru, šéfredaktor vaši práci smete se stolu.". 

Za shlédnutí stojí i dokumentární snímek "Vyloučen: Žádná inteligence není povolena" (Expelled: No Intelligence Allowed) (2008), jež ukazuje na několik případů pronásledování vědců, kteří nějakým způsobem vystoupili proti evoluční teorii.

Lze tedy učinit závěr, že evoluční teorie není podporována drtivou většinou vědecké obce, jak se na první pohled zdá. Kdyby neexistoval nátlak a pronásledování, a kdyby existovala skutečná svoboda názoru (jak se snaží mnozí tvrdit), byli bychom možná překvapeni tím, jak si tato populární teorie mezi vědci stojí.

3) Silná indoktrinace a podvody

Dalším neméně důležitým faktorem při zodpovídání naší otázky je skutečnost, že monopol na vzdělávací systém drží v rukou evoluční dogmatici. Učebnice píší evolucionisté. Co se stane s jakýmkoliv studentem, který chce dosáhnout odborného vzdělání v oblasti přírodních věd? Od základní školy, přes školu střední, až po všechny stupně vysoké školy je systematicky a neustále bombardován výroky typu "evoluce je nezpochybnitelný fakt" a jenom zřídka jsou jim představeny nějaké námitky proti ní. Evoluční teorie je tedy představována jako pravda a jakákoliv významnější kritika je většinou systematicky potírána a zesměšňována (viz předchozí bod). Dr. Zillmer, který byl mj. nominován jako mezinárodní vědec roku 2002, uvádí ve své knize Evoluce - podvod století mnoho příkladů manipulací či zatajování nepohodlných informací. Tuto situaci popisuje následovně: 

"Ve vědě existuje jakýsi filtr, jenž prosévá nežádoucí materiál. Toto filtrování vědění probíhá již od konce 19. Století a trvá dodnes. Nálezy odporující ustálenému mínění vědců jsou odmítány, aniž by byl nálezový materiál pečlivě prozkoumán. Jakmile se ve vědecké komunitě rozkřikne, že některý nález je neseriózní, většině vědců to stačí, aby se pochybným materiálem už dále nezabývali. Poté ho zahalí závoj mlčení. Mladí vědci se už o existenci kontroverzních teorií či nálezů, jež jsou v příkrém protikladu k vládnoucím představám, ani nedozvědí a sami věří, ba jsou skálopevně přesvědčeni, že se v univerzitních škamnech dozvěděli vše potřebné..." a o kousek dále ""Vědci, kteří výbušný důkazní materiál předloží a chtějí o něm diskutovat, dostanou nálepku neserióznosti, brání se jim v profesionální kariéře nebo jsou dokonce suspendováni".

Jiným příkladem je neustálé opakování nepravdivých či zavádějících "důkazů", které jsou pokládány za nejsilnější stavební kameny evoluční teorie. Zmíněný molekulární biolog dr. Jonathan Wells napsal mj. knihu ikony evoluce, ve které kriticky analyzuje nejčastěji citované "důkazy" svědčící pro evoluční teorii. Těmito důkazy mají být např. Millerův-Ureyův experiment simulující vznik života, Darwinův strom života, Haeckelova embrya, Darwinovy pěnkavy, mutace Octomilek, manipulace a fantazírování v otázce původu člověka apod. V knize ukazuje, že tyto "ikony" nejsou ničím jiným, než pouhými nepodloženými spekulacemi a v některých případech dokonce odhalenými podvody. Na konci knihy pak uvádí ilustrační srovnávací analýzu, ve které vybral 10 současných učebnic biologie a jejich přístup při vyučování právě těchto "ikon". V podstatě všechny v různých odstínech tyto nepřesnosti stále opakují se zřejmým cílem - podpořit myšlenku evoluční teorie. Jinými slovy - jestliže chcete dosáhnout odborného vzdělání, budete vystaveni silnému vlivu evolučního myšlení a zatajování nepohodlných faktů svědčících proti němu. Není se tedy čemu divit, že průměrný absolvent takového vzdělávacího systému nemá důvod (pokud sám nechce hledat pravdu) o této teorii pochybovat. Všichni to tvrdí, pak to musí být pravda, přemýšlejí.

V praxi to pak může vypadat tak, že vědci získávají konkrétní specializaci ve svém oboru, kde třeba nevidí žádné neotřesitelné důkazy pro evoluci, předpokládají však, že je evoluce pravdou, protože to říkají všichni ostatní a spoléhají na to, že tyto důkazy mají kolegové z jiných oborů. Wells tuto tezi potvrzuje slovy při jednom příkladu takto: 

"...před několika lety diskutoval Phillip E. Johnson, profesor práv na univerzitě v Berkeley a Darwinův kritik, s jedním známým buněčným biologem. Ten trval na tom, že darwinistická evoluce je obecná pravda, ale přiznal, že neumí vysvětlit původ buňky."...

V knize "Soumrak evoluce" Dr. Morris kdysi poznamenal myšlenku, jejíž aktuální platnost potvrzují mnozí kreacionističtí vědci i nyní: 

"Nejpozoruhodnější protiklad moderní vědy je, že systém evoluce mohl získat skoro univerzální přijetí, přestože mu úplně chybí ryzí vědecký podklad. Po prodebatování tohoto předmětu se stovkami lidí jsem přesvědčen, že hlavní důvod, proč vzdělaní lidé věří evoluci, je prostě ten, protože jim bylo řečeno, že většina vzdělaných lidí věří evoluci! Velmi zřídka může takový člověk udělat víc než opakovat několik otřepaných "důkazů evoluce" a skoro nikdy opravdově neuvážil otázku, co vše to do důsledku znamená." 

Na závěr nechejme promluvit čelního antikreacionistického filozofa Michaela Ruseho:

"Evoluce je propagována svými vyznavači jako něco víc než jen pouhá věda. Evoluce je prohlašována za ideologii, světské náboženství - plnoprávnou alternativu ke křesťanství dávající člověku smysl života i mravní zásady. Jsem nadšeným evolucionistou a bývalým křesťanem, ale musím připustit, že v této konkrétní námitce mají zastánci doslovného chápání Bible plnou pravdu. Evoluce je náboženstvím. Platilo to o evoluci v jejích počátcích, a platí to o evoluci i dnes...Evoluce skutečně vznikla jako druh světské ideologie, vědomá náhrada křesťanství." 

Závěrečné shrnutí

Evoluční teorie si získala univerzálního přijetí z mnoha důvodů. Jedním z nich je silná indoktrinace spočívající v opakování nepotvrzených a spekulativních závěrů, které jsou nepravdivě vydávány za dokázané fakty. Jinými důvody může být pronásledování odpůrců, morální osvobození od sexuálních a jiných pravidel apod.