5. otázka - Proč bych měl/a Boha vůbec hledat?

Dobrá tedy, dejme tomu, že nějaký Bůh existuje. A co s tím? Copak člověk nemůže žít spokojeným životem i bez Boha a víry? To nestačí jednoduše žít dobrý život? Abych byl slušný člověk, nepotřebuji být přece věřící! Proč být u mnohých lidí za hlupáka? Proč bojovat sám se sebou, proč se zapírat a nedávat průchod svým žádostem, chutím a touhám?

Drahý čtenáři, odpověď je velmi prostá - prostě proto, že jsme pro vztah s Bohem byli stvořeni! Ne pro život bez Něj. Ne pro život, který si sleduje vlastní cíle a agendu. Koneckonců všichni vidíme, kam jsme to bez božího řádu, lásky a vedení dopracovali. Smutné je, že tyto následky pak paradoxně zneužíváme jako argumenty proti boží existenci.

Prázdná díra

Bůh stvořil člověka s jakýmsi prázdným místem uvnitř sebe. Tato díra je jako hnací motor, který nás táhne a motivuje neustále něco hledat. Aniž si to uvědomujeme, někde hluboko uvnitř sebe pociťujeme, že nám stále něco chybí. Tuto potřebu se snažíme naplnit různými způsoby - kariérou, bohatstvím, seberealizací, rodinou, bydlením, neustálou honbou za štěstím, slávou, nebo také vztahy a náboženstvím. Nemám pravdu? Zkuste se nad svým životem více zamyslet a zanalyzovat své touhy, identifikovat to prázdné místo, zjistit, že existuje...

Tvrdou realitou však je skutečnost, že jakmile dosáhneme toho, čím se tuto touhu snažíme ukojit, přijde touha další. Každá splněná touha nás uspokojí pouze krátkodobě. Zanedlouho se objeví vyprahlost a zjistíme, že ona díra stále není naplněna. Zjistíme, že nádrž naší touhy, kterou se snažíme naplnit, je děravá a stále protéká. Začneme tedy hledat dál. Znovu a znovu budeme roztáčet kolotoč pomíjivých tužeb a cílů. Žádný z nich ale neobstojí, dokud nespočineme v Bohu, v Ježíši Kristu. Nic krom Boha samotného tuto pomyslnou díru nedokáže vyplnit. On to ani nedovolí! Nespočet křesťanů tuto skutečnost na základě osobní zkušenosti potvrzuje a já se k nim přidávám.

Proč myslíte, že tolik lidí ztratilo smysl života a následkem toho upadají do depresí a páchají sebevraždy? Nevidí východisko. Snaží se honit za neexistujícím štěstím, na které se ze všech sil upínají. Když však zjistí, že na něj nedosáhnou, jsou zklamáni. A když nakonec přece jen vysněného cíle dosáhnou, zjišťují, že tuto díru stejně nedokáže zacelit. Velmi hezky to na praktickém příkladu ve své knize Králův kříž vyjádřil mezinárodně uznávaný křesťanský autor Dr. Timothy Keller. Ten citoval Cynthiu Heimelovou, která během let poznala celou řadu lidí, kteří toužili být slavní a kteří se skutečně slavnými nakonec stali:

"Je mi jich (celebrit) líto. Ano, líto. Kdysi to bývali normální, příjemní lidé..., ale teď...mají v sobě strašný hněv...Toužili po slávě víc než kdokoli z nás. Dřeli, snažili se...A ráno poté, co se...stali slavnými, měl každý z nich nutkání se předávkovat..., protože ta ohromná věc, o kterou tak pracně usilovali, celá ta sláva, která měla všechno napravit, která měla učinit jejich život snesitelným, která jim měla poskytnout osobní naplnění a...štěstí, se stala skutečností. A nic se nezměnilo. Pořád to byli oni. Následkem této deziluze propadli zoufalství a začali být nesnesitelní."

Nevyvstanou vám na mysli smutné příběhy stovek celebrit a úspěšných zpěváků, kteří jsou drogově závislí, alkoholici, nebo spáchali sebevraždu? Vždyť měli všechno to, po čem mnozí z nás touží! Peníze, slávu, majetek, nespočet sexuálních partnerů...co jim chybělo? Jak to, že tak často končí v depresích, na drogách a s kulkou v hlavě?

Dalším příkladem mohou být rozčarovaní rodiče, kteří celý život zasvětili svým dětem. Dali do nich vše. Tolik obětí, tolik sebezapření! A poté, co zestárnou, je děti odklidí do domova pro seniory. Jaká to zrada! Není divu, že se jim hroutí celý svět! S podobnými příklady můžeme pokračovat dále. Pokud proto stavíme svůj život na čemkoliv jiném než na Bohu samotném, pak nikdy nenalezneme to, po čem naše nitro tolik prahne...

Proč tedy Boha hledat?

  • protože jedině ten, kdo nás stvořil, může naplnit smysl naší existence

  • protože Bůh nás miluje a touží náš život naplnit láskou a pokojem

  • protože pokud Jej hledat nebudeme, budeme si zasazovat stále více ran a prohlubovat prázdnotu naší duše

  • protože pokud Jej hledat nebudeme, strávíme věčnost bez Něj - a to bude teprve peklo...a naopak - pokud po Bohu budeme toužit a přijmeme Jej do svého života, zaslibuje nám věčný život v Jeho přítomnosti.

"Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce." (Žalm 37:4)

Závěrečné shrnutí

Tato otázka se svým principem blíží otázce této: "Proč bych měl dýchat?" Odpověď zní: "Protože Tvé tělo bylo stvořeno tak, že vzduch potřebuje a bez něj zemřeš." Stejně tak je to s Bohem - hledat bychom Jej měli proto, abychom mohli žít. Žít smysluplně, podle původního záměru a věčně.