21. otázka - Proč dobří lidé trpí a zlí se mají často dobře?

Je obecně známo, že někteří podvodníci, zloději a jiní ničemníci mají život často "lepší" a delší než lidé spravedlivější, hodní a upřímní. Možná si říkáte: Proč tomu tak je? Proč Bůh nějak nezasáhne?

Na tento problém lze pohlížet z více úhlů pohledu. Možná bych mohl odpověď směřovat k faktu, že tomu tak ve skutečnosti velmi často není. Bylo by určitě zajímavé nahlédnout do srdce těchto "zlých" lidí a prozkoumat, zda je jejich život skutečně "lepší", nebo se jedná o pouhou fasádu a přetvářku. Navenek šťastní, vyrovnaní, ale uvnitř své duše prázdní, zranění, v depresích, toužící po přijetí a skutečné lásce. Ale nic z toho nemají. Mají možná vliv, moc, peníze, ale to opravdové jim chybí. Naopak mnozí z těch, které bychom možná označili za hodné a dobré, takové problémy nemají. Možná mají upřímné a láskyplné vztahy a neřeší spousty problémů, prázdnotu a útoky na své svědomí jako ti "zlí".

Zkusme ještě jiný pohled na věc. Velmi zajímavou nevyřčenou odpověď nám na tuto otázku dává svým životem sám středobod křesťanské víry - Ježíš Kristus. Bůh, který se stal člověkem. Stal se jedním z nás, aby se nám přiblížil, aby za nás zemřel a abychom lépe pochopili, kým Bůh je. Tento Ježíš byl podle bible dokonalý, čistý, bez hříchu. A jak to s ním dopadlo? Lživě obviněn, nespravedlivě odsouzen, bičován, mučen, zavražděn. Toto je učebnicový příklad oprávněnosti otázky, kterou zde řešíme. Nevinný trpí a přichází předčasně o život, kdežto kdejaký ničema se mu směje a užívá si teplo svého domova. Co nám tedy bolestná zkušenost Ježíše ukazuje? Nic méně než to, že v našem světě existuje zlo a již dříve zmíněná lidská zkaženost. Povšimněme si však, že sám Bůh na tuto skutečnost reaguje a stává se součástí špinavé hry tohoto světa. Nezůstává stranou, neutíká od našich problémů, ale tolik nás miluje, že je ochoten na toto všechno osobně reagovat. Proto - ať už je odpověď na tuto otázku jakákoliv - Bohu bychom existenci nespravedlnosti vyčítat rozhodně neměli. On sám na ni totiž odpověděl. Tou odpovědí je kříž, ze kterého stéká nevinná a svatá krev.

Rád bych vám nabídl ještě jeden pohled. Celé chápání problému, který jde zjednodušit na rovnici "zemře předčasně dobrý člověk = nespravedlnost", nebo "dobrý člověk trpí a ti zlí se mají lépe = nespravedlnost", vychází z jakéhosi nevysloveného předpokladu a omezení. Tímto předpokladem a omezením je náš svět, těch pár pomíjejících roků, které zde na zemi máme. Na všechno se díváme jeho optikou, jako by byl tím nejdůležitějším, jako by byl měřítkem absolutní důležitosti. Vždyť to potvrzujeme téměř v každém přání (např. k narozeninám), ve kterém zní: "Hlavně hodně zdraví - to je to nejdůležitější." Ano, je důležité, ale ne nejdůležitější, protože pokud je něco více než tento časově omezený svět, pak je tím nejdůležitějším úplně něco jiného. Co když je tento svět pouze zrnkem písku oproti věčnosti nekonečné písečné pláže? Co když je pouze jakousi "přípravou" na skutečný svět, který bude následovat? Nedostává pak celý tento problém úplně jinou perspektivu?

Pokud tomu tak je, pak je navýsost pravdivé přísloví "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě". Bůh skrze bibli říká, že každý bude spravedlivě souzen za své činy. Ať už je to vrah, nebo tunelář, kterého se lidským soudům nikdy nepodařilo odhalit, Bohu nikdo neunikne. 

"Opožděná spravedlnost není nenaplněná spravedlnost ... a kritizovat Boha za to, že právě teď nic nedělá, je jako nedočíst polovinu románu a kritizovat autora, že ještě nevyřešil zápletku."

Ježíš Kristus jednou přijde zpátky na tuto zemi. Jeho příchod bude pro některé radostnou událostí, pro mnohé však událostí děsivou.

"...On 'odplatí každému podle jeho skutků'. Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo..." (Římanům 2:6-9)

Závěrečné shrnutí

Každý dostane, co si zaslouží. Skutečnost, že se tak nestane hned, jak bychom možná očekávali, neznamená, že je Bůh neaktivní či nespravedlivý.